Читать онлайн книгу "Země Ohňů"

ZemД› OhЕ€ЕЇ
Morgan Rice


ДЊarodД›jЕЇv Prsten #12
V knize ZEMĚ OHŇŮ (ČARODĚJŮV PRSTEN – kniha č. 12), se Gwendolyn a její lidé ocitají na Hořejších ostrovech v obležení Romulových draků a milionové armády. Vše se zdá ztraceno – když tu přichází spása z nečekaného směru. Gwendolyn je odhodlána najít své dítě, které se ztratilo na moři a potom vést svůj národ vyhnanců do nového domova. Cestuje přes cizí a exotická moře, čelí nepředstavitelným nebezpečím, rebéliím i hladomoru a v mysli neustále udržuje sen o pokojném přístavu, kde konečně naleznou bezpečí. Thorgrin se v Zemi druidů setkává s matkou. Ta jej učiní silnějším než kdy dříve. S novým úkolem potom vyráží zachránit Gwendolyn, najít svého potomka a naplnit vlastní osud. Ve strhující bitvě lidí i draků jsou jeho schopnosti prověřeny až do krajních mezí. Bojuje s všemožnými monstry a dává přitom v sázku vlastní život, aby zachránil ostatní. To vše jej vede k dalšímu zdokonalení se na cestě hrdiny, kterým se od samého počátku má stát. Na Jižních ostrovech zatím Erec umírá a Alistair, jež byla obviněna z pokusu o jeho vraždu, musí vynaložit všechnu svou moc i důvtip, aby zachránila svého milovaného a zároveň sama sebe očistila. Vypuknutí občanské války o nástupnictví na jižním trůně však zabránit nedokáže a tak se s Erecem ocitají uprostřed další velké bouře a jejich životy znovu visí na vlásku. Romulus nadále pokračuje ve svých snahách definitivně zničit Gwendolyn, Thorgrina a všechno, co z Prstenu ještě zbývá, avšak měsíční lhůta se už blíží ke konci a jeho moc tak bude ještě důkladně prověřena. Mezitím povstává v Severní provincii Impéria nový hrdina: Darius. Patnáctiletý válečník, který je odhodlán jednou provždy rozmetat otrocký řád jenž v jeho zemi panuje, a vést lidi do povstání proti trůnu. Jenže Severní provincie je kontrolována Volusií, osmnáctiletou panovnicí, známou svou neodolatelnou krásou – ale také neobyčejnou barbarskou krutostí. Podaří se Gwen a jejímu lidu překonat všechna nebezpečí? Bude Guwayne nalezen? Nebo Romulus nakonec rozdrtí Prsten na prach? Přežije Erec? Stihne se Thor včas vrátit aby vše napravil? Díky promyšlenému budování fantasy světa a charakteristikám postav je ZEMĚ OHŇŮ epickým příběhem o přátelství a lásce, rivalitě a spolupráci, o rytířích a dracích, intrikách a politických machinacích, o dospívání, o zlomených srdcích, o podvodu, ambicích a zradě. To vše je zasazeno do důkladně promyšleného fiktivního fantasy světa. Je to příběh o cti a odvaze, o osudu a předurčení, a také o magii. Je to fantasy, jež nás přivede do světa, na který už potom nikdy nezapomeneme, a které osloví čtenáře obou pohlaví a každého věku.







ZEMĚ OHŇŮ



(SÁGA ČARODĚJŮV PRSTEN – KNIHA DVANÁCTÁ)



MORGAN RICE



(PЕ?ELOЕЅIL TOMГЃЕ  SLAVГЌK)


Morgan Rice



Morgan Rice je autorkou epickГ© fantasy sГЎgy ДЊARODДљJЕ®V PRSTEN, kterГЎ obsahuje 17 knih, podle USA Today je tato sГЎga bestsellerem ДЌГ­slo jedna; podle USA Today jsou bestsellerem ДЌГ­slo jedna takГ© jejГ­ dalЕЎГ­ sГЎgy, jako jsou: sГ©rie UPГЌЕ?ГЌ ЕЅURNГЃLY, obsahujГ­cГ­ prozatГ­m 11 knih; sГ©rie TRILOGIE PЕ?EЕЅITГЌ, postapokalyptickГЅ thriller, sklГЎdajГ­cГ­ se zatГ­m ze dvou knih; a takГ© zbrusu novГ© epickГ© fantasy sГ©rie KRГЃLOVГ‰ A ДЊARODДљJOVГ‰, sklГЎdajГ­cГ­ se ze ЕЎesti knih. AutorДЌiny knihy jsou dostupnГ© v tiЕЎtД›nГ© i audio verzi, a byly pЕ™eloЕѕeny do vГ­ce neЕѕ 25 jazykЕЇ.

Morgan se rГЎda zajГ­mГЎ o nГЎzory svГЅch ДЌtenГЎЕ™ЕЇ, takЕѕe se prosГ­m nezdrГЎhejte navЕЎtГ­vit jejГ­ webovГ© strГЎnky www.morganricebooks.com (http://www.morganricebooks.com), kde se mЕЇЕѕete pЕ™idat do seznamu kontaktЕЇ, zГ­skat knihu zdarma, stejnД› jako dalЕЎГ­ akДЌnГ­ bonusy, stГЎhnout si zdarma aplikace, mГ­t pЕ™ehled o poslednГ­ch novinkГЎch, pЕ™idat se na autorДЌin Facebook ДЌi Twitter, a jednoduЕЎe bГЅt s Morgan v kontaktu!


VybranГ© ohlasy na tvorbu Morgan Rice



“ČARODĚJŮV PRSTEN má všechny rysy potřebné pro jasný úspěch: hlavní i vedlejší příběh, záhadná atmosféra, stateční rytíři a rozkvétající vztahy, které zacelují rány na zlomených srdcích, a dále také podvod či zrada. Slibuje dlouhé hodiny zábavy a jistě uspokojí všechny věkové kategorie. Dílo najde své místo v knihovnách u všech příznivců fantasy literatury.”

--Books and Movie Reviews, Roberto Mattos



“Zajímavá epická fantasy.”

—Kirkus Reviews



“Máme zde začátek něčeho pozoruhodného.”

--San Francisco Book Review



“Je to nabité akcí …. Riceová skvěle píše a má fascinující předpoklady.”

--Publishers Weekly



“Oduševnělá fantasy ….Jedná se o pouhý začátek toho, co se slibuje stát epickou ságou pro mladé čtenáře.”

--Midwest Book Review


Knihy od Morgan Rice



KRÁLOVÉ A ČARODĚJOVÉ

VZESTUP DRAKЕ® (Kniha ДЌ.1)

VZESTUP STATEДЊNГќCH (Kniha ДЌ.2)

OTДљЕЅE CTI (Kniha ДЌ.3)

ZROZENГЌ UDATNOSTI (Kniha ДЌ.4)

Е?ГЌЕ E STГЌNЕ® (Kniha ДЌ.5)

NOC STATEДЊNГќCH (Kniha ДЌ.6)



ДЊARODДљJЕ®V PRSTEN

CESTA HRDINY (Kniha ДЌ.1)

POCHOD KRГЃLЕ® (Kniha ДЌ.2)

OSUD DRAKЕ® (Kniha ДЌ.3)

POKЕ?IK CTI (Kniha ДЌ.4)

SLAVNГЃ PЕ?ГЌSAHA (Kniha ДЌ.5)

ГљTOK CHRABRГќCH (Kniha ДЌ.6)

OBЕ?AD MEДЊЕ® (Kniha ДЌ.7)

MOC ZBRANГЌ (Kniha ДЌ.8)

NEBE KOUZEL (Kniha ДЌ.9)

MOЕ?E Е TГЌTЕ® (Kniha ДЌ.10)

PANOVГЃNГЌ OCELI (Kniha ДЌ.11)

ZEMĚ OHŇŮ (Kniha č.12)

VLГЃDA KRГЃLOVEN (Kniha ДЌ.13)

BRATRSKГЃ PЕ?ГЌSAHA (Kniha ДЌ.14)

SEN SMRTELNГЌKЕ® (Kniha ДЌ.15)

RYTГЌЕ?SKГ‰ KLГЃNГЌ (Kniha ДЌ.16)

DAR BITVY (Kniha ДЌ.17)



TRILOGIE PЕ?EЕЅITГЌ

ARГ‰NA JEDNA: OTROKГЃЕ?I (Kniha ДЌ.1)

ARÉNA DVĚ (Kniha č.2)



UPГЌЕ?ГЌ ЕЅURNГЃLY

PROMДљNДљNГЃ (Kniha ДЌ.1)

MILOVANГЃ (Kniha ДЌ.2)

ZRAZENГЃ (Kniha ДЌ.3)

PЕ?EDURДЊENA (Kniha ДЌ.4)

ЕЅГЃDANГЃ (Kniha ДЌ.5)

ZASNOUBENГЃ (Kniha ДЌ.6)

ZASLГЌBENГЃ (Kniha ДЌ.7)

NALEZENГЃ (Kniha ДЌ.8)

VZKЕ?ГЌЕ ENГЃ (Kniha ДЌ.9)

TOUЕЅГЌCГЌ (Kniha ДЌ.10)

PROKLETГЃ (Kniha ДЌ.11)













PoslechnД›te si sГ©rii ДЊARODДљJЕ®V PRSTEN ve formГЎtu audio knihy!


Copyright В© 2014 Morgan Rice



VЕЎechna prГЎva vyhrazena. S vГЅjimkou povolenГ­ podle U.S. Copyright Act 1976, ЕѕГЎdnГЎ z ДЌГЎstГ­ tГ©to publikace nesmГ­ bГЅt, bez pЕ™edchozГ­ho svolenГ­ autora, za ЕѕГЎdnГЅch okolnostГ­ reprodukovГЎna, distribuovГЎna nebo pЕ™evГЎdД›na do jakГЅchkoliv jinГЅch formГЎtЕЇ, ani uchovГЎvГЎna ve sdГ­lenГ© databГЎzi.



Tento ebook je licencovГЎn vГЅluДЌnД› pro VaЕЎe osobnГ­ vyuЕѕitГ­. Tento ebook nesmГ­ bГЅt dГЎle prodГЎvГЎn nebo darovГЎn ostatnГ­m lidem. Pokud chcete knihu sdГ­let s dalЕЎГ­ osobou, zakupte si prosГ­m dalЕЎГ­ kopie. Pokud ДЌtete tuto knihu, ale nezakoupili jste si ji, nebo nebyla zakoupena pouze pro VaЕЎe pouЕѕitГ­, vraЕҐte ji prosГ­m a poЕ™iДЏte si svou vlastnГ­ kopii. DД›kujeme, Еѕe respektujete usilovnou prГЎci, kterou autorka na vznik tohoto titulu musela vynaloЕѕit.



Obsah tГ©to knihy je fiktivnГ­. JmГ©na, osobnostnГ­ charakteristiky, organizace, mГ­sta, udГЎlosti a konflikty jsou beze zbytku produktem autorДЌiny pЕ™edstavivosti, nebo je jejich pouЕѕitГ­ fiktivnГ­. JakГЎkoliv podobnost se skuteДЌnГЅmi osobami, aЕҐ jiЕѕ ЕѕivГЅmi nebo mrtvГЅmi, je ДЌistД› nГЎhodnГЎ.








OBSAH



KAPITOLA PRVNГЌ (#ua55023f0-130a-55e4-8e22-b88ba33b39a9)

KAPITOLA DRUHГЃ (#u1f31318b-a2f7-55bc-88bb-88a2055b4d9c)

KAPITOLA TЕ?ETГЌ (#u205ca714-d73c-52cd-9ad6-86748a4cb5cc)

KAPITOLA ДЊTVRTГЃ (#u8f3191a8-d5d0-5db4-844b-5710d26c500c)

KAPITOLA PГЃTГЃ (#u21fadfe7-0a43-5d83-ad6b-c63f886ea166)

KAPITOLA Е ESTГЃ (#uf1f3fe8b-04a0-53c2-8efd-bf38dfb87047)

KAPITOLA SEDMГЃ (#ub4406226-7583-5369-9093-8282d1cf5709)

KAPITOLA OSMГЃ (#u481ae1d0-0e1e-5bdd-86d1-c1e8fca5f624)

KAPITOLA DEVГЃTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DESГЃTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA JEDENГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVANГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA TЕ?INГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA ДЊTRNГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA PATNГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA Е ESTNГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA SEDMNГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA OSMNГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DEVATENГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ PRVNГЌ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ DRUHГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ TЕ?ETГЌ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ ДЊTVRTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ PГЃTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ Е ESTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ SEDMГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ OSMГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA TЕ?ICГЃTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA TЕ?ICГЃTГЃ PRVNГЌ (#litres_trial_promo)


“takto obracím k vám záda svá:

I jinde ještě svět.”



--William Shakespeare

Coriolanus

(pЕ™eklad FrantiЕЎek Doucha, 1896)




KAPITOLA PRVNГЌ


Gwendolyn stГЎla na pobЕ™eЕѕГ­ HornГ­ch ostrovЕЇ a zГ­rala na oceГЎn. S hrЕЇzou sledovala, jak se pЕ™ivalila mlha a pomalu zaДЌala pohlcovat jejГ­ dГ­tД›. CГ­tila, jak se jГ­ lГЎme srdce vedvГ­, kdyЕѕ vidД›la Guwayna odplouvajГ­cГ­ho dГЎl a dГЎl. Pomalu se jГ­ ztrГЎcel z dohledu, mizel v mlze. Proud ho nesl bЕЇhvГ­ kam a s kaЕѕdГЅm uplynulГЅm okamЕѕikem se dostГЎval dГЎl mimo Gwenin dosah.

Gwendolyn kanuly po tvГЎЕ™i slzy, zatГ­mco sledovala moЕ™e. NedokГЎzala se odtrhnout, pЕ™ipadala si ГєplnД› znecitlivД›lГЎ. Ztratila pojem o mГ­stД› i o ДЌase, nevnГ­mala vlastnГ­ tД›lo. Jedna jejГ­ ДЌГЎst zemЕ™ela, kdyЕѕ sledovala osobu, kterou milovala na svД›tД› nejvГ­c ze vЕЎeho, jak mizГ­ pryДЌ nesenГЎ moЕ™skГЅm proudem. Jako by jejГ­ ДЌГЎst zЕЇstala v loДЏce s nГ­m.

Gwen se nenáviděla za to, co právě udělala. Současně ale věděla, že to byla jediná věc, která mohla její dítě zachránit. Slyšela už řev a vřískání draků na horizontu za ní a věděla, že už brzy bude celý ostrov pohlcen plameny. A nic na světě je už nemůže zachránit. Ani Argon, který byl ve svém nehybném, bezmocném stavu. Ani Thorgrin, který byl někde na druhém konci světa v Zemi druidů. Ani Alistair nebo Erec, kteří byli na jiném konci světa, na Jižních ostrovech. A ani Kendrick nebo Stříbrní či jiní stateční muži, kteří tu sice byli, ale nikdo z nich se nemohl postavit drakovi. Magie, to bylo to, co potřebovali – a také to byla jediná věc, které se jim nedostávalo.

Se ЕЎtД›stГ­m se jim podaЕ™ilo uniknout z Prstenu a teДЏ, jak vД›dД›la, je osud dostihl. UЕѕ nemД›lo pЕ™ijГ­t ЕѕГЎdnГ© skrГЅvГЎnГ­, ЕѕГЎdnГ© utГ­kГЎnГ­. Byl ДЌas ДЌelit smrti tvГЎЕ™Г­ v tvГЎЕ™. Smrti, kterГЎ je prГЎvД› po dlouhГ©m pronГЎsledovГЎnГ­ dostihla.

Gwendolyn se obrГЎtila a zahledД›la se na protД›jЕЎГ­ obzor. UЕѕ z tГ©to dГЎlky vidД›la ДЌernou masu drakЕЇ blГ­ЕѕГ­cГ­ se jejГ­m smД›rem. MД›la mГЎlo ДЌasu. NechtД›la zemЕ™Г­t o samotД› tady na pobЕ™eЕѕГ­. ChtД›la zemЕ™Г­t se svГЅmi lidmi, chtД›la zemЕ™Г­t pЕ™i jejich ochranД›.

Gwen se obrГЎtila a naposledy se podГ­vala na moЕ™e. Doufala, Еѕe jeЕЎtД› naposledy Guwayna zahlГ©dne.

Ale nic nevidД›la. Guwayne teДЏ byl nД›kde daleko. NД›kde za horizontem, plujГ­cГ­ do svД›ta, kterГЅ ona nikdy nepoznГЎ.

ProsГ­m, BoЕѕe, modlila se Gwen se zavЕ™enГЅma oДЌima. ZЕЇstaЕ€ s nГ­m. Vezmi si mЕЇj Еѕivot vГЅmД›nou za ten jeho. UdД›lГЎm cokoli. Zachovej Guwayna v bezpeДЌГ­. Dovol mi, aЕҐ ho mЕЇЕѕu jeЕЎtД› jednou sevЕ™Г­t v nГЎruДЌГ­. ProsГ­m tД›, prosГ­m.

Gwendolyn otevЕ™ela oДЌi. Doufala, Еѕe uvidГ­ nД›jakГ© znamenГ­. MoЕѕnГЎ duhu na nebi nebo cokoli jinГ©ho.

Obzor ale zЕЇstГЎval prГЎzdnГЅ. Nebylo na nД›m nic neЕѕ ДЌernГ© pЕ™evalujГ­cГ­ se mraky. Jako by se celГЅ vesmГ­r bouЕ™il proti tomu, co prГЎvД› udД›lala.

VzlykajГ­cГ­ Gwen se obrГЎtila zГЎdy k oceГЎnu, zГЎdy k tomu, co zЕЇstalo z jejГ­ho Еѕivota, a rozbД›hla se pryДЌ. KaЕѕdГЅm krokem se blГ­Еѕila k mГ­stu, kde mД›la spoleДЌnД› se svГЅmi lidmi zemЕ™Г­t.



*



Gwen stГЎla na hornГ­ch hradbГЎch Tirovy pevnosti obklopenГЎ tucty svГЅch lidГ­, mezi kterГЅmi byli i jejГ­ bratЕ™i Kendrick, Reece a Godfrey. TakГ© jejГ­ bratranec Matus a sestЕ™enice Stara. Byl tam i Steffen, Aberthol, Srog, Brandt, Atme a celГЎ Legie. VЕЎichni tiЕЎe a se zachmuЕ™enГЅmi pohledy sledovali oblohu. VЕЎichni vД›dД›li, co se na nД› Еѕene.

Naslouchali vzdГЎlenГ©mu Е™evu, kterГЅ otЕ™ГЎsal zemГ­, a pЕ™esto mohli jen bezmocnД› ДЌekat a sledovat, jak za nД› Ralibar bojuje jejich vГЎlku. SamotГЎЕ™skГЅ stateДЌnГЅ drak, kterГЅ ze sebe vydГЎval vЕЎe. OdrГЎЕѕel nГЎpor nepЕ™ГЎtelskГЅch drakЕЇ. Gwen prudce buЕЎilo srdce, kdyЕѕ vidД›la, jak udatnД› a nebojГЎcnД› bojuje. Jeden drak proti nД›kolika tuctЕЇm, a pЕ™esto se nestГЎhl. Ralibar chrlil oheЕ€ na nepЕ™ГЎtele, pouЕѕГ­val proti nim svoje ohromnГ© paЕ™ГЎty a svГЅmi ostrГЅmi zuby jim rval hrdla. Nebyl jen vД›tЕЎГ­ neЕѕ ostatnГ­. Byl takГ© rychlejЕЎГ­. Sledovat ho v boji byla opravdu divokГЎ podГ­vanГЎ.

KdyЕѕ ho Gwen vidД›la, jak tvrdД› bojuje, dovolila si zadoufat, Еѕe by Ralibar moЕѕnГЎ skuteДЌnД› mohl draky porazit. Sledovala ho, jak se pЕ™esnД› ve chvГ­li, kdy na nД›j tЕ™i draci souДЌasnД› vychrlili oheЕ€, vrhl dolЕЇ a ГєtoДЌГ­cГ­ draci tak dalece minuli. Ralibar pak vyrazil kupЕ™edu a vrazil paЕ™ГЎty do hrudi jednoho z nich. VyuЕѕil setrvaДЌnosti a tlaДЌil svГ©ho nepЕ™Г­tele pЕ™Г­mo dolЕЇ k hladinД› oceГЎnu.

ZatГ­mco klesali, nД›kolik drakЕЇ vychrlilo oheЕ€ smД›rem k Ralibarovu hЕ™betu a Gwen zdД›ЕЎenД› sledovala, jak se Ralibar i s druhГЅm drakem mД›nГ­ v ohnivou kouli padajГ­cГ­ na hladinu. DruhГЅ drak se sice brГЎnil, ale Ralibar vyuЕѕil svojГ­ vГЎhu a nutil ho dГЎl klesat. BД›hem chvГ­le narazili na vodnГ­ hladinu.

V tu chvГ­li se ozval hlasitГЅ syДЌivГЅ zvuk a vyvalila se ohromnГЎ oblaka mlhy. Voda uhasila oheЕ€. Gwen s napД›tГ­m sledovala, co se bude dГ­t dГЎl. Doufala, Еѕe Ralibar bude v poЕ™ГЎdku. A o chvilku pozdД›ji se skuteДЌnД› Ralibar objevil nad hladinou. SГЎm. Za okamЕѕik se vynoЕ™il i druhГЅ drak. Ten ale jen volnД› plul na hladinД› a houpal se na vlnГЎch. Byl mrtvГЅ.

Ralibar bez zavГЎhГЎnГ­ vystЕ™elil z vody pЕ™Г­mo k tuctЕЇm drakЕЇ mГ­Е™Г­cГ­ch na nД›j. VЕЎichni zuЕ™ivД› otvГ­rali zubatГ© tlamy. Ralibar se ale nenechal zaskoДЌit. VystrДЌil paЕ™ГЎty, zaklonil se, rozevЕ™el kЕ™Г­dla a zachytil dva ГєtoДЌnГ­ky. Pak se prudce otoДЌil a srazil je do moЕ™e.

DrЕѕel je pod hladinou a v tu chvГ­li mu zezadu zaГєtoДЌil tucet drakЕЇ na nekrytГЅ hЕ™bet. CelГЎ skupina se zЕ™Г­tila do moЕ™e a vzala Ralibara s sebou. I kdyЕѕ bojoval stateДЌnД›, mД›li nepЕ™ГЎtelГ© pЕ™Г­liЕЎ velkou pЕ™evahu. Ralibar se svГ­jel a bojoval, ale pЕ™esto ho tucet zuЕ™ivД› vЕ™eЕЎtГ­cГ­ch drakЕЇ stahovalo stГЎle hloubД›ji pod vodu.

Gwen tД›Еѕce polkla. Pohled na osamocenД› bojujГ­cГ­ho Ralibara jГ­ lГЎmal srdce. Byl tak sГЎm a ona si pЕ™ГЎla, aby mu mohla alespoЕ€ nД›jak pomoct. PЕ™ejГ­ЕѕdД›la pohledem po vodnГ­ hladinД› a ДЌekala, doufala, Еѕe se vynoЕ™Г­, Еѕe se objevГ­ alespoЕ€ nД›jakГЅ nГЎznak, Еѕe Ralibar stГЎle Еѕije.

K jejГ­mu zdД›ЕЎenГ­ se to ale nestalo.

OstatnГ­ draci se vynoЕ™ili a vylГ©tli zpД›t k obloze. PЕ™eskupili se a obrГЎtili pohledy na HornГ­ ostrovy. ZdГЎlo se, Еѕe hledГ­ pЕ™Г­mo na Gwendolyn. Pak dД›sivД› zaЕ™vali a roztГЎhli kЕ™Г­dla.

Gwen pukalo srdce. JejГ­ drahГЅ pЕ™Г­tel Ralibar, jejich poslednГ­ nadД›je, jejich poslednГ­ zГЎchrana, byl mrtvГЅ.

Gwen se obrГЎtila na svГ© muЕѕe, kteЕ™Г­ ji ЕЎokovanД› sledovali. VЕЎichni vД›dД›li, co teДЏ neodvratnД› pЕ™ijde: nezastavitelnГЎ vlna zkГЎzy.

Gwen cГ­tila, jak na ni padГЎ vЕЎechna tГ­ha svД›ta. OtevЕ™ela Гєsta, ale slova se jГ­ zadrhla v krku.

„ZvoЕ€te na poplach,“ Е™ekla koneДЌnД› chraptivГЅm hlasem. „NaЕ™iДЏte naЕЎim lidem, aby se ukryli. KaЕѕdГЅ, kdo nenГ­ v podzemГ­, se tam musГ­ okamЕѕitД› pЕ™emГ­stit. Do jeskynГ­, do sklepЕЇ, kamkoli – hlavnД› pod zem. NaЕ™iДЏte jim to – okamЕѕitД›!“

„ZvoЕ€te na poplach!“ vykЕ™ikl Steffen, kdyЕѕ dobД›hl k okraji hradeb a naklonil se nad nГЎdvoЕ™Г­. BД›hem chvilky znД›ly vЕЎude zvony. Stovky GweninГЅch lidГ­, pЕ™eЕѕivЕЎГ­ch z Prstenu, teДЏ spД›chaly do ГєkrytЕЇ. MГ­Е™ily k jeskynГ­m na okraji mД›sta nebo ke sklepЕЇm a ГєkrytЕЇm v podzemГ­. VЕЎichni se pЕ™ipravovali na pЕ™Г­chod neodvratnГ© ohnivГ© vlny, kterГЎ mГ­Е™ila pЕ™Г­mo na nД›.

„MГЎ krГЎlovno,“ Е™ekl Srog a obrГЎtil se ke Gwen, „moЕѕnГЎ bychom se mohli skrГЅt tady v pevnosti. Konec koncЕЇ, je pЕ™eci postavenГЎ z kamene.“

Gwen vД›doucnД› zavrtД›la hlavou.

„Ty nerozumГ­ЕЎ draДЌГ­mu hnД›vu,“ Е™ekla. „Nic nad zemГ­ nenГ­ v bezpeДЌГ­. Nic.“

„Ale mГЎ panГ­, moЕѕnГЎ by to v pevnosti bylo pЕ™eci jen bezpeДЌnД›jЕЎГ­,“ trval na svГ©m Srog. „OdolГЎvГЎ zubu ДЌasu uЕѕ dlouho. StД›ny jsou stopu silnГ©. Nebyla bys radД›ji tady neЕѕ nД›kde pod zemГ­?“

Gwen zavrtД›la hlavou. Ozvalo se zaЕ™vГЎnГ­, a kdyЕѕ pohlГ©dla na horizont, vidД›la blГ­ЕѕГ­cГ­ se draky. S hrЕЇzou sledovala, jak stД›na draДЌГ­ho ohnД› v dГЎlce zasahuje jejГ­ flotilu kotvГ­cГ­ v jiЕѕnГ­m pЕ™Г­stavu. Sledovala, jak jejГ­ cennГ© lodД›, jejГ­ cesta pryДЌ z ostrova, krГЎsnГ© lodД›, jejichЕѕ stavba trvala celГЎ desetiletГ­, se mД›nГ­ v popel a trosky. UvД›domila si, jakГ© ЕЎtД›stГ­ bylo, Еѕe to pЕ™edvГ­dala a ukryla nД›kolik lodГ­ na opaДЌnГ© stranД› ostrova. Byla ovЕЎem otГЎzka, jestli sami pЕ™eЕѕijГ­, aby je mohli vyuЕѕГ­t.

„NenГ­ ДЌas se dohadovat. VЕЎichni odsud okamЕѕitД› odejdou. Za mnou.“

Pak vyrazila dolЕЇ po toДЌitГ©m schodiЕЎti. SbГ­hala ho tak rychle, jak jen mohla. OstatnГ­ ji v zГЎvД›su nГЎsledovali. Gwen chtД›la podvД›domД› stisknout Guwayna. Bodlo ji u srdce, kdyЕѕ si uvД›domila, Еѕe je pryДЌ. PЕ™ipadala si, jako by jГ­ pЕ™i sbГ­hГЎnГ­ schodЕЇ chybД›la ДЌГЎst jГ­ samotnГ©. ZatГ­mco brala schody po dvou, slyЕЎela za sebou rychlГ© kroky ostatnГ­ch. VЕЎichni se chtД›li dostat do bezpeДЌГ­. Gwen slyЕЎela vzdГЎlenГ© Е™vanГ­ drakЕЇ. ZdГЎlo se jГ­ ale, Еѕe se ozГЅvajГ­ stГЎle blГ­Еѕ, Еѕe uЕѕ se tЕ™esou i zdi, a modlila se, aby byl Guwayne v bezpeДЌГ­.

Gwen vyrazila z hradu a spoleДЌnД› s ostatnГ­mi utГ­kala pЕ™es nГЎdvoЕ™Г­. VЕЎichni bД›Еѕeli ke vstupu do ЕѕalГЎЕ™e, kterГЅ ale uЕѕ byl dГЎvno bez vД›zЕ€ЕЇ. NД›kolik jejГ­ch vojГЎkЕЇ ДЌekalo pЕ™ed ocelovГЅmi dveЕ™mi, za kterГЅmi uЕѕ byly schody vedoucГ­ dolЕЇ pod zem. NeЕѕ do nich ale vkroДЌili, Gwen zastavila a obrГЎtila se k ostatnГ­m.

Uviděla několik lidí stále zmateně pobíhajících po nádvoří, křičících hrůzou – nevěděli, kam mají jít.

„PojДЏte sem!“ vykЕ™ikla. „PojДЏte do podzemГ­! Vy vЕЎichni!“

Gwen ustoupila stranou, aby se ujistila, Еѕe se vЕЎichni dostanou do bezpeДЌГ­. Jeden po druhГ©m kolem nГ­ probГ­hali a sestupovali po kamennГЅch schodech dolЕЇ do temnoty.

Poslední lidé, kteří se zastavili po jejím boku, byli její bratři – Kendrick, Reece a Godfrey – a její věrný druh Steffen. Všech pět pak společně zkoumavě pohlédlo na nebe, když se ozvalo další zařvání, které roztřáslo zemi.

Hejno drakЕЇ teДЏ bylo tak blГ­zko, Еѕe je Gwen zЕ™etelnД› vidД›la. Byli ve vzdГЎlenosti jen nД›kolika set metrЕЇ. OhromnГЎ kЕ™Г­dla zatemЕ€ovala slunce, draci byli nabuzenГ­ a ve tvГЎЕ™Г­ch se jim zraДЌila zuЕ™ivost. Е iroce rozevГ­rali zubatГ© ДЌelisti, jako by ДЌekali, Еѕe jimi uЕѕ brzy nД›koho roztrhajГ­. Gwen pЕ™ipadalo, Еѕe jsou jejich zuby vД›tЕЎГ­, neЕѕ je ona sama.

Tak, pomyslela si Gwendolyn, takhle vypadГЎ smrt.

Gwen se jeЕЎtД› naposledy rozhlГ©dla a vidД›la, Еѕe stovky lidГ­ se skrГЅvajГ­ ve svГЅch domovech nad zemГ­ a odmГ­tajГ­ se jГ­t schovat pod zem.

„Е?ekla jsem jim, aЕҐ jdou do podzemГ­!“ vykЕ™ikla Gwen.

„NД›kteЕ™Г­ naЕЎi lidГ© poslechli,“ odtuЕЎil smutnД› Kendrick a zavrtД›l hlavou, „ale mnoho jich neposlechlo.“

Gwen zesmutnД›la. VД›dД›la, co se stane s lidmi, kteЕ™Г­ zЕЇstali nad zemГ­. ProДЌ jen byli jejГ­ lidГ© vЕѕdy tak umГ­nД›nГ­?

A pak se to stalo – první vlna dračího ohně se snesla z nebe. Dost daleko na to, aby je nepopálila, ale dost blízko na to, aby Gwen cítila, jak ji žár hřeje na tvářích. Zhrozeně poslouchala první děsivé výkřiky přicházející ze vzdálenější strany nádvoří. Od lidí, kteří se rozhodli čekat ve svých domovech nebo v Tirově pevnosti. Pevnost, ještě před chvílí tak nedobytná a pevná, teď byla rozpálená do ruda. Zevnitř šlehaly plameny a vypadalo to, jako by celá stavba byla z čistého ohně. Kameny rudě zářily a Gwen jen ztěžka polkla. Věděla, že kdyby se pokusili zůstat v pevnosti, byli by teď už všichni mrtví.

OstatnГ­ nemД›li takovГ© ЕЎtД›stГ­: kЕ™iДЌeli v plamenech, nД›kteЕ™Г­ dokonce jeЕЎtД› bД›hali po ulicГ­ch, neЕѕ se definitivnД› zhroutili na zem. Vzduchem se zaДЌal ЕЎГ­Е™it odpornГЅ zГЎpach hoЕ™Г­cГ­ho masa.

„MГЎ panГ­,“ Е™ekl Steffen, „musГ­me jГ­t dolЕЇ. Hned!“

Gwen se nedokГЎzala pЕ™imД›t k pohybu, i kdyЕѕ vД›dД›la, Еѕe Steffen mГЎ pravdu. Nechala tedy ostatnГ­, aby ji vedli. Doslova ji odtГЎhli skrz brГЎnu a dolЕЇ po schodech do temnoty. To vЕЎe tД›snД› pЕ™ed tГ­m, neЕѕ se k nim pЕ™ivalila dalЕЎГ­ ohnivГЎ vlna. OcelovГ© dveЕ™e se za nimi zavЕ™ely jen okamЕѕik pЕ™ed tГ­m, neЕѕ se pЕ™ihnali draci. OzvД›na zabouchnutГЅch dveЕ™Г­ znД›la podzemГ­m a Gwen se zdГЎlo, jako by se za nД›ДЌГ­m zabouchly dveЕ™e i v jejГ­m srdci.




KAPITOLA DRUHГЃ


Alistair kleДЌela u Erecova tД›la a vzlykala. PevnД› ho svГ­rala v nГЎruДЌГ­, svatebnГ­ ЕЎaty pokrytГ© jeho krvГ­. ZatГ­mco ho svГ­rala, celГЅ svД›t se kolem nГ­ toДЌil. CГ­tila, jak z nД›j vyprchГЎvГЎ Еѕivot. CelГ© tД›lo mД›l posetГ© bodnГЅmi ranami, naЕ™Г­kal a Alistair podle tepu jeho srdce poznala, Еѕe pomalu umГ­rГЎ.

„NE!“ zanaЕ™Г­kala Alistair zoufale. DrЕѕela ho v nГЎruДЌГ­ a houpavГЅmi pohyby jako by ho utД›ЕЎovala. CГ­tila, jak jГ­ pukГЎ srdce, jako by sama umГ­rala. MuЕѕ, kterГ©ho si mД›la vzГ­t a kterГЅ k nГ­ jeЕЎtД› pЕ™ed chvГ­lГ­ vzhlГ­Еѕel s naprostou lГЎskou a oddanostГ­, teДЏ leЕѕel v jejГ­m nГЎruДЌГ­ tГ©mД›Е™ bez Еѕivota. NedokГЎzala to pochopit. NeДЌekal smrtelnГЅ vГЅpad, byl tak pohlcen lГЎskou a radostГ­, Еѕe neДЌekal zradu. Byla to vЕЎechno jejГ­ vina. Jen kvЕЇli jejГ­mu hloupГ©mu nГЎpadu, protoЕѕe ho poЕѕГЎdala, aby zavЕ™el oДЌi, kdyЕѕ pЕ™ichГЎzela v novГЅch ЕЎatech. Alistair se topila ve vlastnГ­ vinД›. Jako by to vЕЎechno byla jejГ­ chyba.

„Alistair,“ vydechl Erec.

ShlГ©dla na nД›j a vidД›la, Еѕe mГЎ oДЌi zpola otevЕ™enГ©. VidД›la, jak mu postupnД› matnГ­, jak ho postupnД› opouЕЎtД›la ЕѕivotnГ­ sГ­la.

„Chci, abys vД›dД›la, Еѕe to nenГ­ tvoje chyba,“ zaЕЎeptal. „A taky chci, abys vД›dД›la, jak moc tД› miluji.“

Alistair vzlykla, pЕ™itiskla si ho k hrudi a cГ­tila, jak jeho tД›lo chladne. KdyЕѕ to udД›lala, nД›co uvnitЕ™ v nГ­ se zlomilo. NД›co, co cГ­tilo vЕЎechnu tu nespravedlnost, nД›co, co rozhodnД› odmГ­talo dopustit, aby Erec zemЕ™el.

Alistair nГЎhle ucГ­tila znГЎmГЅ mravenДЌivГЅ pocit. Jako by ji v koneДЌcГ­ch prstЕЇ popichoval tisГ­c jehliДЌek. CГ­tila, jak jГ­ celГ© tД›lo od hlavy aЕѕ k patД› zalГ©vГЎ vlna horka. Zmocnila se jГ­ podivnГЎ sГ­la, nД›co silnГ©ho a starobylГ©ho. NД›co, ДЌemu nedokГЎzala porozumД›t. Zmocnilo se jГ­ to silnД›ji neЕѕ jakГЅkoli jinГЅ pЕ™Г­val moci, kterГЅ kdy v ЕѕivotД› pocГ­tila. Jako by do jejГ­ho tД›la vstoupil nД›jakГЅ cizГ­ duch. CГ­tila, jak ji pГЎlГ­ dlanД› a pak celГ© ruce. PodvД›domД› je natГЎhla a poloЕѕila jednu dlaЕ€ Erecovi na ДЌelo a druhou na jeho hruДЏ.

Alistair ponechala dlaně na místě a cítila z nich stále větší horkost. Zavřela oči a myslí jí začaly prolétat různé výjevy. Viděla Ereca, jak opouští Jižní ostrovy. Byl tak hrdý, tak vznešený a vyplouval na ohromné lodi. Pak ho viděla, jak vstupuje do Legie, přidává se ke Stříbrným. Bojuje na turnaji a stává se šampionem. Poráží nepřátele a brání Prsten. Viděla ho, jak sedí na koni, záda perfektně rovná, v lesklé zbroji – vzor vznešenosti a odvahy. Věděla, že ho nemůže nechat zemřít. Svět si nemohl dovolit, aby o Ereca přišel.

AlistaiЕ™iny ruce pГЎlily stГЎle vГ­c a kdyЕѕ otevЕ™ela oДЌi, uvidД›la, Еѕe Erecovi pomalu klesajГ­ vГ­ДЌka. TakГ© vidД›la, Еѕe jГ­ z dlanГ­ vyzaЕ™uje bГ­lГ© svД›tlo a pomalu Ereca zahaluje. VidД›la, jak do nД›j pronikГЎ a jak ho obklopuje bГ­lГЎ aura. Sledovala, jak se jeho rГЎny, ze kterГЅch prГЅЕЎtila krev, zacelujГ­.

Erec otevЕ™el oДЌi. ZГЎЕ™ilo z nich bГ­lГ© svД›tlo a Alistair cГ­tila, jak se nД›co v Erecovi mД›nГ­. Jeho tД›lo, jeЕЎtД› pЕ™ed chvГ­lГ­ tak chladnГ©, se zaДЌalo pomalu zahЕ™Г­vat. CГ­tila, Еѕe se do nД›j vracГ­ jeho ЕѕivotnГ­ sГ­la.

Erec na ni pohlГ©dl se smД›sicГ­ Гєdivu a pЕ™ekvapenГ­. V tu chvГ­li Alistair ucГ­tila, Еѕe zГЎsoby jejГ­ch sil jsou vyДЌerpanГ©. JejГ­ vlastnГ­ ЕѕivotnГ­ sГ­la zeslГЎbla. VД›tЕЎinu jГ­ pЕ™edala Erecovi.

Ten pak zavЕ™el oДЌi a upadl do hlubokГ©ho spГЎnku. JejГ­ ruce nГЎhle zchladly, a kdyЕѕ zkontrolovala ErecЕЇv tep, cГ­tila, Еѕe se vrГЎtil do normГЎlnГ­ho stavu.

Alistair vydechla Гєlevou, vД›dД›la, Еѕe se jГ­ podaЕ™ilo ho zachrГЎnit. Ruce se jГ­ tЕ™ГЎsly vyДЌerpГЎnГ­m. NovГЎ zkuЕЎenost ji unavila, ale zГЎroveЕ€ se cГ­tila povznesenД›.

DГ­ky, BoЕѕe, pomyslela si a sklonila se k Erecovi. PoloЕѕila si tvГЎЕ™ na jeho hruДЏ a objala ho. V oДЌГ­ch se jГ­ zaleskly slzy, tentokrГЎt to ale byly slzy radosti. DД›kuji ti, Еѕe jsi mi nevzal mГ©ho manЕѕela.

Alistair pЕ™estala plakat, vzhlГ©dla a pЕ™ehlГ©dla celou scenГ©rii. VidД›la BowyerЕЇv meДЌ leЕѕГ­cГ­ na kamennГ© podlaze. ДЊepel i jГ­lec byly pokrytГ© krvГ­. NenГЎvidД›la Bowyera tak hluboce, Еѕe to nedokГЎzala skrГЅvat. Byla odhodlanГЎ Ereca pomstГ­t.

Alistair sama ještě celá od Erecovy krve, sebrala zakrvácený meč, pozvedla ho a začala si ho prohlížet. Chtěla ho odhodit pryč, chtěla vidět, jak se zařinčením skončí na opačné straně místnosti – když tu se náhle prudce otevřely dveře.

Alistair se obrátila, v rukou stále svírala zakrvácený meč a uviděla, jak se do místnosti vřítila Erecova rodina. Spolu s ní přispěchal tucet vojáků. Když se dostali blíž, jejich poplašený výraz se změnil ve výraz hrůzy – spatřili na zemi v bezvědomí ležícího Ereca.

„Co jsi to udД›lala?“ vykЕ™ikla Dauphine.

Alistair se na ni nechГЎpavД› podГ­vala.

„JГЎ?“ zeptala se. „JГЎ jsem neudД›lala nic.“

Dauphine se zamraДЌila a pЕ™istoupila blГ­Еѕ.

„VГЎЕѕnД› nic?“ pronesla. „Jen jsi zabila naЕЎeho nejlepЕЎГ­ho a nejvД›tЕЎГ­ho krГЎle!“

Alistair na ni s hrЕЇzou hledД›la. UvД›domila si, Еѕe se na ni vЕЎichni dГ­vajГ­, jako by byla vraЕѕedkynД›.

Sklopila zrak a spatЕ™ila meДЌ ve svГЅch rukГЎch, spatЕ™ila krvavГ© skvrny na svГЅch dlanГ­ch a svГ© zakrvГЎcenГ© ЕЎaty. DoЕЎlo jГ­, Еѕe si vЕЎichni myslГ­, Еѕe na Ereca zaГєtoДЌila ona.

„JГЎ jsem ho nepobodala!“ protestovala Alistair.

„Ne?“ zeptala se Dauphine obviЕ€ujГ­cГ­m hlasem. „TakЕѕe ten meДЌ se ve tvГЅch rukГЎch objevil nД›jakГЅm kouzlem?“

Alistair se rozhlГ©dla po mГ­stnosti. OstatnГ­ kolem nГ­ vytvoЕ™ili kruh.

„UdД›lal to nД›kdo jinГЅ. MuЕѕ, kterГЅ vyzval Ereca v poli, v bitvД›: Bowyer.“

OstatnГ­ se na sebe nevД›Е™Г­cnД› podГ­vali.

„Tak takhle to tedy bylo?“ oponovala Dauphine. „A kde je tedy ten muЕѕ?“ zeptala se a takГ© se rozhlГ©dla po mГ­stnosti.

Alistair po nД›m nikde nevidД›la ani stopy a uvД›domila si, Еѕe si vЕЎichni myslГ­, Еѕe je lhГЎЕ™ka.

„Utekl,“ Е™ekla. „Po tom, co Ereca pobodal.“

„A jak se jeho zakrvГЎcenГЅ meДЌ dostal tobД› do rukou?“ pokraДЌovala v obvinД›nГ­ch Dauphine.

Alistair se s hrЕЇzou zadГ­vala na krvavГЅ meДЌ, kterГЅ svГ­rala v rukГЎch, a s odporem ho zahodila. MeДЌ se zaЕ™inДЌenГ­m dopadl na zem.

„Ale proДЌ bych jГЎ chtД›la zabГ­t svГ©ho nastГЎvajГ­cГ­ho manЕѕela?“ zeptala se.

„Jsi ДЌarodД›jka,“ pronesla Dauphine a teДЏ uЕѕ stГЎla pЕ™Г­mo proti Alistair. „TvГ©mu druhu se nedГЎ vД›Е™it. Ach, bratЕ™Г­ДЌku!“ vykЕ™ikla Dauphine a vrhla se na kolena k Erecovu boku. Dostala se tak mezi Alistair a Ereca, kterГ©ho teДЏ pevnД› objГ­mala.

„Co ti to jen provedli?“ zanaЕ™Г­kala Dauphine mezi vzlyky.

„Ale jГЎ jsem nevinnГЎ!“ vykЕ™ikla Alistair.

Dauphine se k nГ­ obrГЎtila s vГЅrazem nejhlubЕЎГ­ nenГЎvisti. Pak pohlГ©dla na vojГЎky.

„OdveДЏte ji do ЕѕalГЎЕ™e!“ pЕ™ikГЎzala jim.

Alistair ucítila, jak ji zezadu zachytávají cizí ruce, jak jí smýkají sem a tam. Byla úplně vyčerpaná. Neměla sílu se bránit a tak jí stráže bez problémů spoutaly ruce za zády a začaly ji táhnout pryč. Alistair bylo téměř jedno, co se s ní stane – ale když ji táhli pryč, nedokázala unést myšlenku, že ji oddělí od Ereca. Ne teď, když ji potřeboval ze všeho nejvíc. Uzdravení, které mu poskytla, bylo pouze dočasné. Věděla, že Erec bude potřebovat další dávku, a pokud mu ji Alistair neposkytne, bude vše ztraceno a Erec stejně zemře.

„NE!“ vykЕ™ikla. „Nechte mД› bГЅt!“

JejГ­ kЕ™ik se ale nesetkal s odezvou. TГЎhli ji pryДЌ, ruce spoutanГ© za zГЎdy, jako by byla jen jednГ­m z mnoha obyДЌejnГЅch vД›zЕ€ЕЇ.




KAPITOLA TЕ?ETГЌ


Thor si musel rukama zastГ­nit oДЌi, svД›tlo vychГЎzejГ­cГ­ z otevГ­rajГ­cГ­ch se zlatГЅch dveЕ™Г­ vedoucГ­ch do hradu jeho matky bylo tak intenzivnГ­, Еѕe ho tГ©mД›Е™ oslepilo. Ze dveЕ™Г­ smД›rem k nД›mu vyЕЎla postava. KaЕѕdГЅm kouskem tД›la cГ­til, Еѕe je to Еѕena. ЕЅe je to jeho matka. Thorovo srdce se rozbuЕЎilo, kdyЕѕ ji uvidД›l. Ruce mД›la svД›ЕЎenГ© volnД› podГ©l tД›la a dГ­vala se na nД›j.

SvД›tlo se zaДЌalo pomalu vytrГЎcet, staДЌilo to k tomu, aby mohl Thor dГЎt ruce dolЕЇ a pohlГ©dnout na Еѕenu. Byla to chvГ­le, na kterou ДЌekal celГЅ Еѕivot. OkamЕѕik, kterГЅ ho pronГЎsledoval ve snech. Nemohl tomu uvД›Е™it. Byla to opravdu ona. Jeho matka. UvnitЕ™ hradu posazenГ©ho na samГ©m vrcholu skaliska. Thor otevЕ™el oДЌi dokoЕ™ГЎn a poprvГ© na ni poЕ™ГЎdnД› pohlГ©dl. StГЎla jen nД›kolik stop od nД›j a opД›tovala jeho pohled. PoprvГ© v ЕѕivotД› spatЕ™il jejГ­ tvГЎЕ™.

Thorovi se zatajil dech, když pohlédl na tu nejkrásnější ženu, kterou kdy v životě viděl. Vypadala, jako by stála mimo čas. Zároveň stará i mladá, její pleť byla téměř průsvitná, její tvář zářila. Mile se na něj usmála. Všiml si, že její blond vlasy jí sahají až k pasu. Všiml si jejích velkých, průsvitně šedých očí, jejích perfektně tvarovaných lícních kostí a čelisti, která měla stejný tvar jako jeho vlastní. To, co Thora při pohledu na ni překvapilo nejvíc, bylo to, že v její tváři viděl mnoho vlastních rysů – křivku její brady, její rty, šeď jejích očí, dokonce i její hrdé čelo. Jistým způsobem to bylo jako dívat se na sebe sama. Její pohled také nápadně připomínal pohled Alistair.

Thorova matka byla obleДЌenГЎ do bГ­lГ© hedvГЎbnГ© rГіby a plГЎЕЎtД›, kГЎpi mД›la staЕѕenou. StГЎla jako prostГЎ Еѕena s rukama svД›ЕЎenГЅma podГ©l tД›la, nezdobila se ЕѕГЎdnГЅmi ЕЎperky, kЕЇЕѕi mД›la hladkou a jemnou jako kЕЇЕѕi dГ­tД›te. Thor dokГЎzal cГ­tit energii, kterГЎ z nГ­ vyzaЕ™ovala. IntenzivnД›jЕЎГ­, neЕѕ jakou kdy cГ­til. Jako by cГ­til samotnГ© slunce. StГЎl a nechГЎval se tou energiГ­ zaplavovat. CГ­til vlny lГЎsky, kterГ© k nД›mu od nГ­ proudily. Nikdy dЕ™Г­v necГ­til tak bezpodmГ­neДЌnou lГЎsku a pЕ™ijetГ­. PЕ™ipadal si, Еѕe sem patЕ™Г­.

KdyЕѕ tam pЕ™ed nГ­ stГЎl, koneДЌnД› si pЕ™ipadal, jako by byl kompletnГ­. Jako by na svД›tД› bylo vЕЎe v nejlepЕЎГ­m poЕ™ГЎdku.

„Thorgrine, synu,“ Е™ekla.

Byl to ten nejkrГЎsnД›jЕЎГ­ hlas, kterГЅ kdy slyЕЎel. MД›kce se odrГЎЕѕel od prastarГЅch kamennГЅch zdГ­ hradu. ZnД›l, jako by pochГЎzel ze samotnГЅch nebes. Thor jen pЕ™ekvapenД› stГЎl a nevД›dД›l co dД›lat nebo co Е™Г­ct. Bylo to skuteДЌnГ©? Na chvilku uvaЕѕoval, jestli nejde jen o dalЕЎГ­ pЕ™elud ZemД› druidЕЇ. Jestli nejde jen o dalЕЎГ­ sen, nebo jestli si s nГ­m nezahrГЎvala jeho mysl. Na moЕѕnost obejmout matku ДЌekal celou tu dobu, kterou si pamatoval. UdД›lal krok kupЕ™edu odhodlanГЅ zjistit, jestli jde jen o pЕ™elud nebo o skuteДЌnost.

Thor se natГЎhl, aby ji obejmul, ale zГЎroveЕ€ se obГЎval, aby neobjГ­mal jen prГЎzdnГЅ vzduch. Jen iluzi. Pak ale ucГ­til, Еѕe je skuteДЌnГЎ, Еѕe v objetГ­ svГ­rГЎ skuteДЌnou osobu. A cГ­til, Еѕe ona ho takГ© objala. Byl to pro nД›j ten nejГєЕѕasnД›jЕЎГ­ a nejlepЕЎГ­ pocit na svД›tД›.

Pevně ho objala a Thor se cítil nevýslovně šťastný z toho, že je skutečná. Že to vše bylo skutečné. Že měl matku, která skutečně existovala, že tu byla s ním, z masa a kostí, v zemi plné iluzí a přeludů – a že se o něj skutečně zajímala.

Po dlouhГ© chvГ­li se pustili a Thor na ni pohlГ©dl se slzami v oДЌГ­ch. VidД›l, Еѕe i jГ­ se v oДЌГ­ch lesknou slzy.

„Synu, jsem na tebe tak hrdГЎ,“ Е™ekla.

Jen na ni hledД›l a nebyl schopnГЅ promluvit, doЕЎla mu slova.

„Dorazil jsi na konec svojГ­ cesty,“ dodala. „Jsi hoden bГЅt tu. Stal ses muЕѕem, o kterГ©m jsem vЕѕdy vД›dД›la, Еѕe se jГ­m staneЕЎ.“

Thor na ni hledД›l a peДЌlivД› si ji prohlГ­Еѕel. StГЎle Еѕasl nad tГ­m, Еѕe skuteДЌnД› existuje. NevД›dД›l poЕ™ГЎdnД› co Е™Г­ct. CelГЅ svЕЇj Еѕivot pro ni mД›l tolik otГЎzek, Еѕe teДЏ, kdyЕѕ pЕ™ed nГ­ skuteДЌnД› stГЎl, si nedokГЎzal ЕѕГЎdnou vybavit. Ani nevД›dД›l, kde by mД›l zaДЌГ­t.

„PojДЏ se mnou,“ Е™ekla a obrГЎtila se, „ukГЎЕѕu ti tohle mГ­sto – mГ­sto, kde ses narodil.“

UsmГЎla se a natГЎhla ruku. Thor ji sevЕ™el ve svГ© dlani.

Е li bok po boku do hradu, jeho matka ho vedla. VyzaЕ™ovalo z nГ­ svД›tlo, odrГЎЕѕelo se od zdГ­ a Thor to vЕЎe sledoval s ГєЕѕasem. Bylo to to nejzГЎЕ™ivД›jЕЎГ­ mГ­sto, na kterГ©m kdy byl. Zdi byly vytvoЕ™eny ze zГЎЕ™ivГ©ho zlata, vЕЎechno se tЕ™pytilo, vЕЎe bylo perfektnГ­, tГ©mД›Е™ nereГЎlnГ©. PЕ™ipadal si, jako by vstoupil do magickГ©ho hradu v oblacГ­ch.

ProЕЎli dlouhou chodbou s vysokГЅmi klenutГЅmi stropy ozГЎЕ™enou svД›tlem, kterГ© se odrГЎЕѕelo od vЕЎeho, co mГ­jeli. Thor sklonil hlavu a zjistil, Еѕe podlaha je pokrytГЎ diamanty, brouЕЎenГЅmi a jiskЕ™Г­cГ­mi miliony pableskЕЇ.

„ProДЌ jsi mД› opustila?“ zeptal se nГЎhle Thor.

Byla to prvnГ­ slova, kterГЎ jГ­ Е™ekl a i jeho samotnГ©ho pЕ™ekvapila. Ze vЕЎech vД›cГ­, na kterГ© se jГ­ chtД›l zeptat, vyhrkl z nД›jakГ©ho dЕЇvodu zrovna tohle. CГ­til se kvЕЇli tomu v rozpacГ­ch, zastydД›l se za sebe, Еѕe ho nenapadlo Е™Г­ct nД›co milejЕЎГ­ho. NechtД›l znГ­t nevrle.

Ale ГєsmД›v jeho matky se ani nezachvД›l. StГЎle ЕЎla po jeho boku a hledД›la na nД›j pohledem ДЌistГ© lГЎsky. VyzaЕ™ovala z nГ­ takovГЎ lГЎska a pЕ™ijetГ­, Еѕe Thor cГ­til, Еѕe ho neodsoudГ­ za nic, co by jeЕЎtД› mohl Е™Г­ct.

„MГЎЕЎ prГЎvo se na mД› zlobit,“ Е™ekla. „MusГ­m tД› poЕѕГЎdat o odpuЕЎtД›nГ­. Ty a tvoje sestra pro mД› znamenГЎte vГ­c neЕѕ cokoli jinГ©ho na svД›tД›. ChtД›la jsem vГЎs vychovat tady – ale nemohla jsem. ProtoЕѕe jste oba vГЅjimeДЌnГ­. Oba dva jste vГЅjimeДЌnГ­.“

Zahnuli do dalЕЎГ­ chodby, kde Thorova matka zastavila a obrГЎtila se k nД›mu.

„Nejsi jen druid, Thorgrine. Nejsi jen vГЎleДЌnГ­k. Jsi nejvД›tЕЎГ­ vГЎleДЌnГ­k, kterГЅ kdy byl nebo kdy bude. A stejnД› tak i nejvД›tЕЎГ­ druid. TvЕЇj osud je vГЅjimeДЌnГЅ – tvЕЇj Еѕivot bude vД›tЕЎГ­, mnohem vД›tЕЎГ­ neЕѕ je tohle mГ­sto. Je to Еѕivot a osud, kterГЅ budeЕЎ sdГ­let se zbytkem svД›ta. To je dЕЇvod, proДЌ jsem ti dala svobodu. Musela jsem tД› nechat jГ­t, aby ses stal muЕѕem, kterГЅm teДЏ jsi. Abys zГ­skal zkuЕЎenosti, kterГ© jsi musel zГ­skat, aby ses stal takovГЅm vГЎleДЌnГ­kem, jakГЅm mГЎЕЎ bГЅt.“

Zhluboka se nadechla.

„Jak vidГ­ЕЎ, Thorgrine, nenГ­ to odlouДЌenГ­ a privilegia, kterГ© dД›lajГ­ vГЎleДЌnГ­ka vГЎleДЌnГ­kem, ale odЕ™Г­kГЎnГ­ a strГЎdГЎnГ­, utrpenГ­ a bolest. UtrpenГ­ hlavnД›. NiДЌilo mД›, kdyЕѕ jsem musela sledovat, jak trpГ­ЕЎ, a pЕ™esto jsem vД›dД›la, Еѕe utrpenГ­ je pЕ™esnД› to, co potЕ™ebujeЕЎ nejvГ­c, aby ses stal muЕѕem, kterГЅm ses stal. RozumГ­ЕЎ tomu, Thorgrine?“

Thor skuteДЌnД› poprvГ© v ЕѕivotД› rozumД›l. PoprvГ© mu vЕЎechno dГЎvalo smysl. VzpomnД›l na vЕЎechno utrpenГ­, kterГ© ho v ЕѕivotД› potkalo: na to jak vyrЕЇstal bez matky, jak zЕЇstГЎval ve stГ­nu svГЅch bratrЕЇ, jak ho otec nenГЎvidД›l. V malГ© vesnici, kterГЎ ho dusila, kde ho vЕЎichni vnГ­mali jako naprostou nicku. Jeho vГЅchova se sklГЎdala z dlouhГ©ho Е™etД›zce poniЕѕovГЎnГ­.

TeДЏ ale zaДЌГ­nal chГЎpat, Еѕe to vЕЎechno potЕ™eboval. ЕЅe vЕЎechno to souЕѕenГ­ a utrpenГ­ muselo bГЅt.

„VЕЎechno tvoje strГЎdГЎnГ­, tvoje nezГЎvislost, tvЕЇj boj za vlastnГ­ cestu,“ dodala jeho matka, „byl mЕЇj dar tobД›. Byl to dar, kterГЅ ti pomohl, aby ses stal silnД›jЕЎГ­m.“

Dar, pomyslel si Thor. Nikdy o tom takhle neuvažoval. V té době to vše vypadalo jako věc ze všeho nejméně podobná daru – a přesto teď, při pohledu zpět, věděl, že to skutečně dar byl. Když ta slova pronesla, uvědomil si, že měla pravdu. Všechny nepříjemnosti jeho života, výzvy, kterým čelil – to vše byl dar, který mu pomohl stát se tím, čím byl nyní.

Pak se jeho matka obrГЎtila a spoleДЌnД› pokraДЌovali bok po boku na cestД› hradem. Thorovou myslГ­ vГ­Е™il milion otГЎzek, kterГ© jГ­ chtД›l poloЕѕit.

„NezdГЎЕЎ se mi?“ zeptal se Thor.

Znovu se cГ­til trapnД› za to, jak hloupД› se ptГЎ, a znovu poloЕѕil otГЎzku, o kterГ© nepЕ™edpoklГЎdal, Еѕe by ji poloЕѕil. CГ­til ale nezmД›rnou touhu zjistit pravdu.

„Je tohle mГ­sto skuteДЌnГ©?“ pokraДЌoval Thor. „Nebo je to vЕЎe jen iluze, pouhГЎ hЕ™Г­ДЌka mojГ­ vlastnГ­ pЕ™edstavivosti, jako zbytek tГ©hle zemД›?“

Matka se na nД›j usmГЎla.

„Jsem stejnД› skuteДЌnГЎ, jako jsi ty,“ odpovД›dД›la.

Thor pЕ™ikГЅvl, jejГ­ odpovД›ДЏ ho uklidnila.

„MГЎЕЎ pravdu, Еѕe ZemД› druidЕЇ je zemД› iluzГ­, kouzelnГЎ zemД› promГ­tajГ­cГ­ se do tvГ© mysli,“ dodala. „Jsem opravdu skuteДЌnГЎ – ale souДЌasnД› jsem jako ty – druid. DruidovГ© nejsou tolik spojenГ­ s fyzickГЅmi mГ­sty jako lidГ©. CoЕѕ znamenГЎ, Еѕe jedna moje ДЌГЎst Еѕije tady a dalЕЎГ­ ДЌГЎst Еѕije jinde. Proto jsem vЕѕdy s tebou, i kdyЕѕ mД› nemЕЇЕѕeЕЎ vidД›t. Druidi jsou souДЌasnД› vЕЎude a nikde. Na rozdГ­l od ostatnГ­ch jsme ve dvou svД›tech.“

„Jako Argon,“ odpovД›dД›l Thor, kdyЕѕ si vzpomnД›l na ArgonЕЇv nepЕ™Г­tomnГЅ pohled, kterГЅ se mu obДЌas objevil na tvГЎЕ™i a pak zase zmizel, jako by byl Argon souДЌasnД› vЕЎude a pЕ™itom nikde.

PЕ™ikГЅvla.

„Ano,“ odpovД›dД›la. „PЕ™esnД› jako mЕЇj bratr.“

Thor ЕЎokovanД› vydechl.

„TvЕЇj bratr?“ zopakoval.

SouhlasnД› pЕ™ikГЅvla.

„Argon je tvЕЇj strГЅc,“ Е™ekla. „HodnД› mu na tobД› zГЎleЕѕГ­. VЕѕdycky mu na tobД› zГЎleЕѕelo. A na Alistair takГ©.“

Thor musel chvГ­li pЕ™emГЅЕЎlet, zaskoДЌilo ho to.

„Pro mД› je to ale jinГ©,“ Е™ekl Thor. „NecГ­tГ­m vД›ci jako ty. CГ­tГ­m se mnohem vГ­c vГЎzanГЅ k fyzickГЅm mГ­stЕЇm, neЕѕ jsi ty. NedokГЎЕѕu cestovat do ostatnГ­ch svД›tЕЇ stejnД› volnД› jako Argon.“

„To proto, Еѕe jsi napЕЇl ДЌlovД›k,“ odpovД›dД›la.

Thor nad tГ­m uvaЕѕoval.

„TeДЏ jsem ale tady, v tomto hradД›, doma,“ Е™ekl. „Je to mЕЇj domov nebo ne?“

„Ano, je,“ odpovД›dД›la. „Je to tvЕЇj skuteДЌnГЅ domov. StejnД› jako kaЕѕdГЅ jinГЅ domov, kterГЅ na svД›tД› mГЎЕЎ. PЕ™esto druidi nejsou tolik nГЎchylnГ­ nazГЅvat mГ­sta svГЅmi domovy.“

„TakЕѕe pokud bych tu chtД›l zЕЇstat, kdybych tu chtД›l ЕѕГ­t, mohl bych?“ zeptal se Thor.

Jeho matka zavrtД›la hlavou.

„Ne,“ odpovД›dД›la. „ProtoЕѕe tvЕЇj ДЌas tady, v Zemi druidЕЇ, je omezenГЅ. TvЕЇj pЕ™Г­chod sem byl pЕ™edurДЌen – ale Zemi druidЕЇ mЕЇЕѕeЕЎ navЕЎtГ­vit jen jednou. KdyЕѕ odejdeЕЎ, nemЕЇЕѕeЕЎ se uЕѕ vrГЎtit. Toto mГ­sto, tento hrad, vЕЎechno co tu vidГ­ЕЎ a znГЎЕЎ, mГ­sto z tvГЅch snЕЇ, kterГ© jsi vГ­dal tolik let, to vЕЎe zmizГ­. Jako Е™eka, do kterГ© nejde vstoupit dvakrГЎt.“

„A ty?“ zeptal se Thor s obavami.

Jeho matka lehce zavrtД›la hlavou.

„Ani mД› uЕѕ neuvidГ­ЕЎ. Ne takhle. Ale i tak s tebou stГЎle budu.“

Thora to pomyЕЎlenГ­ rmoutilo.

„Tomu nerozumГ­m,“ Е™ekl Thor. „KoneДЌnД› jsem tД› naЕЎel. KoneДЌnД› jsem naЕЎel tohle mГ­sto, svЕЇj domov. A teДЏ mi chceЕЎ Е™Г­ct, Еѕe je to jen pro jednou?“

Jeho matka si povzdechla.

„VГЎleДЌnГ­kЕЇv domov je venku ve svД›tД›,“ Е™ekla. „Je tvojГ­ povinnostГ­ bГЅt venku, pomГЎhat ostatnГ­m, chrГЎnit ostatnГ­ – a bГЅt stГЎle lepЕЎГ­m a lepЕЎГ­m vГЎleДЌnГ­kem. StГЎle je prostor se zlepЕЎovat. VГЎleДЌnГ­kЕЇm nenГ­ souzeno zЕЇstГЎvat na jednom mГ­stД›. ObzvlГЎЕЎЕҐ ne vГЎleДЌnГ­kЕЇm s tak velkГЅm osudem, jako je ten tvЕЇj. V ЕѕivotД› se setkГЎЕЎ s nejrЕЇznД›jЕЎГ­mi skvД›lГЅmi vД›cmi: skvД›lГЅmi hrady, skvД›lГЅmi mД›sty, skvД›lГЅmi lidmi. NesmГ­ЕЎ ale na niДЌem lpД›t. ЕЅivot je jako velkГЅ proud a musГ­ЕЎ ho nechat, aby tД› nesl tam, kam tД› mГЎ zanГ©st.“

Thor svraЕЎtil ДЌelo a snaЕѕil se vЕЎechno pochopit. Bylo toho na nД›j pЕ™Г­liЕЎ narГЎz.

„VЕѕdycky jsem si myslel, Еѕe aЕѕ tД› najdu, bude to konec mojГ­ nejvД›tЕЎГ­ vГЅpravy.“

UsmГЎla se na nД›j.

„TakovГЅ uЕѕ je Еѕivot,“ odpovД›dД›la. „Jsou pro nГЎs pЕ™ipraveny velkГ© vГЅpravy nebo si je sami urДЌujeme a snaЕѕГ­me se na nich uspД›t. Nikdy si opravdu nepЕ™edstavujeme, Еѕe bychom mohli dojГ­t do cГ­le a pЕ™esto to nД›jakГЅm zpЕЇsobem dokГЎЕѕeme. Jakmile to zvlГЎdneme a dosГЎhneme cГ­le, myslГ­me si, Еѕe tГ­m naЕЎe Еѕivoty konДЌГ­. NaЕЎe Еѕivoty jsou ale jen spoustou zaДЌГЎtkЕЇ. ZdolГЎnГ­ jednoho vrcholu je samo o sobД› ohromnГЅ ГєspД›ch, ale zГЎroveЕ€ vede k dalЕЎГ­mu, vД›tЕЎГ­mu vrcholu. ГљspД›ЕЎnГ© dokonДЌenГ­ jednГ© vГЅpravy ti umoЕѕЕ€uje vyrazit na dalЕЎГ­, jeЕЎtД› vД›tЕЎГ­ vГЅpravu.“

Thor na ni pЕ™ekvapenД› hledД›l.

„PЕ™esnД› tak,“ odpovД›dД›la, kdyЕѕ si pЕ™eДЌetla jeho myЕЎlenky. „To, Еѕe jsi mД› naЕЎel, znamenГЎ, Еѕe vyrazГ­ЕЎ na dalЕЎГ­, jeЕЎtД› dЕЇleЕѕitД›jЕЎГ­ vГЅpravu.“

„JakГ© dalЕЎГ­ vГЅpravy a Гєkoly na mД› mЕЇЕѕou ДЌekat?“ zeptal se Thor. „Co mЕЇЕѕe bГЅt dЕЇleЕѕitД›jЕЎГ­ho neЕѕ to, Еѕe jsem tД› naЕЎel?“

UsmГЎla se na nД›j a v jejГ­ch oДЌГ­ch se dalo vyДЌГ­st, kolik toho vГ­.

„NedokГЎЕѕeЕЎ si ani pЕ™edstavit, kolik ГєkolЕЇ pЕ™ed tebou jeЕЎtД› leЕѕГ­,“ Е™ekla. „NД›kteЕ™Г­ lidГ© se narodГ­ a ДЌekГЎ na nД› pouze jeden Гєkol. Na nД›kterГ© neДЌekГЎ nic. Ale ty – Thorgrine – ses narodil s osudem dvanГЎcti ГєkolЕЇ.“

„DvanГЎcti?“ zopakoval Thor ohromenД›.

SouhlasnД› pЕ™ikГЅvla.

„MeДЌ Osudu byl jeden. ZvlГЎdl jsi ho ohromnД›. NajГ­t mД› byl dalЕЎГ­. ZatГ­m jsi splnil dva z nich. ZbГЅvГЎ ti jich jeЕЎtД› deset. Deset jeЕЎtД› vД›tЕЎГ­ch neЕѕ tyto dva.“

„Deset dalЕЎГ­ch?“ zeptal se. „JeЕЎtД› vД›tЕЎГ­ch? Jak je to moЕѕnГ©?“

„UkГЎЕѕu ti to,“ Е™ekla, objala ho kolem ramen a vedla ho dГЎl chodbou. ProЕЎli zГЎЕ™ivГЅmi safГ­rovГЅmi dveЕ™mi a veЕЎli do mГ­stnosti celГ© ze zelenД› zГЎЕ™Г­cГ­ch safГ­rЕЇ.

Thorova matka ho provedla kolem celГ© mГ­stnosti k velkГ©mu klenutГ©mu oknu z kЕ™iЕЎЕҐГЎlu. Thor stГЎl po jejГ­m boku, natГЎhl ruku a poloЕѕil dlaЕ€ na kЕ™iЕЎЕҐГЎl. CГ­til, Еѕe to musГ­ udД›lat. KdyЕѕ to udД›lal, okennГ­ tabule se pomalu otevЕ™ely.

Thor vyhlГ©dl ven a spatЕ™il oceГЎn, ЕЎirokГ© panorama pokrytГ© oslepujГ­cГ­m oparem a mlhou. Od vЕЎeho se odrГЎЕѕelo bГ­lГ© svД›tlo a vypadalo to, jako by byli na vrcholu samotnГЅch nebes.

„PohlГ©dni ven,“ Е™ekla mu. „A povД›z mi, co vidГ­ЕЎ.“

Thor znovu vyhlГ©dl a nejprve nevidД›l nic neЕѕ oceГЎn bГ­lГ©ho oparu. Brzy se ale opar projasnil a oceГЎn pozvolna mizel. PЕ™ed oДЌima se mu zaДЌaly mГ­hat obrazy.

Nejprve spatЕ™il Thor svГ©ho syna, Guwayna, plujГ­cГ­ho na malГ© loДЏce na otevЕ™enГ©m moЕ™i.

Srdce se mu panicky rozbuЕЎilo.

„Guwayne,“ Е™ekl. „Je to pravda?“

„Dokonce i teДЏ je ztracenГЅ na moЕ™i,“ Е™ekla. „PotЕ™ebuje tД›. NajГ­t ho bude jeden z nejvД›tЕЎГ­ch ГєkolЕЇ tvГ©ho Еѕivota.“

KdyЕѕ Thor sledoval, jak Guwayne odplouvГЎ, cГ­til nutkГЎnГ­ okamЕѕitД› odejГ­t, vyrazit k moЕ™i a hledat ho.

„MusГ­m jГ­t za nГ­m – okamЕѕitД›!“

Matka mu poloЕѕila ruku na zГЎpД›stГ­, aby ho uklidnila.

„PodГ­vej se, co jeЕЎtД› mГЎЕЎ spatЕ™it,“ Е™ekla.

Thor znovu vyhlГ©dl ven a uvidД›l Gwendolyn a jejГ­ lidi. Choulili se na kamenitГ©m ostrovД› a tЕ™ГЎsli se pЕ™ed blГ­ЕѕГ­cГ­ se skupinou drakЕЇ snГЎЕЎejГ­cГ­ch se z nebe. VidД›l ohnivou stД›nu, hoЕ™Г­cГ­ tД›la a lidi kЕ™iДЌГ­cГ­ v agonii.

NalГ©havД› se mu rozbuЕЎilo srdce.

„Gwendolyn,“ vykЕ™ikl Thor. „MusГ­m jГ­t za nГ­.“

Jeho matka pЕ™ikГЅvla.

„PotЕ™ebuje tД›, Thorgrine. VЕЎichni tД› potЕ™ebujГ­ – a takГ© potЕ™ebujГ­ novГЅ domov.“

Jak Thor dГЎl hledД›l z okna, vidД›l, jak se zemД› mД›nГ­ a vidД›l celГЅ Prsten. ZniДЌenГЅ, ДЌernГЅ. Romulova milionovГЎ armГЎda pokrГЅvala kaЕѕdou jeho pГ­ДЏ.

„Prsten,“ vyslovil s hrЕЇzou. „UЕѕ neexistuje.“

Thor cГ­til spalujГ­cГ­ touhu vybД›hnout ven a vЕЎechny je okamЕѕitД› zachrГЎnit.

Matka se rozhodla zavЕ™Г­t okno. Thor se k nГ­ obrГЎtil ДЌelem.

„Tohle jsou nД›kterГ© z ГєkolЕЇ, kterГ© na tebe jeЕЎtД› ДЌekajГ­,“ Е™ekla. „Tvoje dГ­tД› tД› potЕ™ebuje. Gwendolyn tД› potЕ™ebuje. Tvoji lidГ© tД› potЕ™ebujГ­ - a co vГ­c, musГ­ЕЎ se pЕ™ipravit na den, kdy se staneЕЎ krГЎlem.“

Thor pЕ™ekvapenД› vykulil oДЌi.

„JГЎ? KrГЎl?“

Jeho matka pЕ™ikГЅvla na souhlas.

„Je to tvЕЇj osud, Thorgrine. Jsi poslednГ­ nadД›jГ­. Ty se musГ­ЕЎ stГЎt krГЎlem druidЕЇ.“

„KrГЎlem druidЕЇ?“ zeptal se a snaЕѕil se vЕЎe pochopit. „Ale… nerozumГ­m tomu. Myslel jsem, Еѕe v Zemi druidЕЇ jsem teДЏ.“

„Druidi uЕѕ tu neЕѕijГ­,“ vysvД›tlovala jeho matka. „Jsme nГЎrodem v exilu. Druidi ЕѕijГ­ ve vzdГЎlenГ©m krГЎlovstvГ­, na vzdГЎlenГ©m konci ImpГ©ria, a jsou ve velkГ©m nebezpeДЌГ­. TvЕЇj osud je stГЎt se jejich krГЎlem. PotЕ™ebujГ­ tД› a ty potЕ™ebujeЕЎ je. VaЕЎe spoleДЌnГ© sГ­ly budou nezbytnГ© k tomu, abyste bojovali s nejvД›tЕЎГ­ znГЎmou silou. S hrozbou mnohem vД›tЕЎГ­, neЕѕ jsou draci.“

Thor na ni zamyЕЎlenД› hledД›l.

„Jsem zmatenГЅ, matko,“ pЕ™iznal.

„To proto, Еѕe tvЕЇj vГЅcvik jeЕЎtД› neskonДЌil. Dostal ses hodnД› daleko, ale jeЕЎtД› nejsi ani zdaleka na Гєrovni, kterГ© musГ­ЕЎ dosГЎhnout, aby ses stal velkГЅm vГЎleДЌnГ­kem. SetkГЎЕЎ se s novГЅmi mocnГЅmi uДЌiteli, kteЕ™Г­ tД› povedou na tvГ© cestД›. UДЌiteli, kteЕ™Г­ tД› posunou na ГєrovnД› vyЕЎЕЎГ­, neЕѕ si dokГЎЕѕeЕЎ pЕ™edstavit. ZatГ­m jeЕЎtД› nemЕЇЕѕeЕЎ vidД›t vГЎleДЌnГ­ka, kterГЅm se staneЕЎ.“

„A budeЕЎ je potЕ™ebovat. VЕЎechen vГЅcvik, kterГЅ ti jsou schopni poskytnout“ pokraДЌovala. „BudeЕЎ ДЌelit ohromnГЅm Е™Г­ЕЎГ­m, krГЎlovstvГ­m vД›tЕЎГ­m, neЕѕ jsi kdy vidД›l. StЕ™etneЕЎ se s divokГЅmi tyrany, vedle kterГЅch bude Andronicus vypadat jako nevinnГЅ berГЎnek.“

Matka si ho prohlГ­Еѕela zkoumavГЅm pohledem plnГЅm moudrosti a soucitu.

„ЕЅivot je vЕѕdy vД›tЕЎГ­, neЕѕ si pЕ™edstavujeЕЎ, Thorgrine,“ pokraДЌovala. „VЕѕdy je vД›tЕЎГ­. Prsten je ve tvГЅch oДЌГ­ch ohromnГЅm krГЎlovstvГ­m. StЕ™edem svД›ta. Ale ve srovnГЎnГ­ se zbytkem svД›ta je to jen malГ© krГЎlovstvГ­. V ImpГ©riu je to jen zrnko prachu. Thorgrine, existujГ­ svД›ty daleko pЕ™esahujГ­cГ­ tvoje nejdivoДЌejЕЎГ­ pЕ™edstavy. VД›tЕЎГ­ neЕѕ vЕЎechno, co jsi kdy vidД›l. JeЕЎtД› jsi ani nezaДЌal ЕѕГ­t.“ OdmlДЌela se. „A budeЕЎ potЕ™ebovat tohle.“

Thor ucГ­til nД›co na zГЎpД›stГ­, a kdyЕѕ pohlГ©dl dolЕЇ, vidД›l, jak mu matka pЕ™ipnula nГЎramek. Byl nД›kolik palcЕЇ ЕЎirokГЅ a kryl polovinu jeho pЕ™edloktГ­. ZГЎЕ™il zlatem a v jeho stЕ™edu byl jeden ДЌernГЅ diamant. Byla to ta nejkrГЎsnД›jЕЎГ­ a nejmocnД›jЕЎГ­ vД›c, kterou kdy vidД›l. CГ­til, Еѕe do nД›j z nГЎramku proudГ­ povzbuzujГ­cГ­ sГ­la.

„Dokud ho budeЕЎ nosit,“ Е™ekla, „ЕѕГЎdnГЅ muЕѕ zrozenГЅ z Еѕeny ti nedokГЎЕѕe ublГ­Еѕit.“

Thor na ni znovu pohlГ©dl a myslГ­ mu probД›hly obrazy, kterГ© vidД›l za kЕ™iЕЎЕҐГЎlovГЅm oknem, a znovu pocГ­til nutkГЎnГ­ vyrazit za Guwaynem a Gwendolyn, oba je zachrГЎnit, zachrГЎnit i vЕЎechny ostatnГ­.

Jedna jeho ДЌГЎst ale nechtД›la odejГ­t. Tohle bylo mГ­sto z jeho snЕЇ. MГ­sto, na kterГ© se nebude moct nikdy vrГЎtit. A nechtД›l opustit svoji matku.

ProhlГ­Еѕel si nГЎramek a cГ­til, jako jeho sГ­la roste. ZdГЎlo se mu, jako by u sebe mД›l kousek svГ© matky.

„Je tohle dЕЇvod, proДЌ jsme se museli setkat?“ zeptal se Thor. „Abych ho mohl dostat?“

PЕ™ikГЅvla.

„A co je jeЕЎtД› dЕЇleЕѕitД›jЕЎГ­,“ dodala, „abys dostal moji lГЎsku. Jako vГЎleДЌnГ­k ses musel nauДЌit nenГЎvidД›t. Ale stejnД› dЕЇleЕѕitГ© je, aby ses nauДЌil milovat. LГЎska je silnД›jЕЎГ­ z tД›chto dvou sil. NenГЎvist mЕЇЕѕe ДЌlovД›ka zabГ­t. Ale lГЎska ho dokГЎЕѕe znovu postavit na nohy. A uzdravit nД›koho je nГЎroДЌnД›jЕЎГ­, neЕѕ nД›koho zabГ­t. MusГ­ЕЎ poznat nenГЎvist, ale takГ© musГ­ЕЎ poznat lГЎsku – a musГ­ЕЎ vД›dД›t, kdy pouЕѕГ­t kterou z tД›chto sil. NemusГ­ЕЎ se jen nauДЌit milovat, ale co je dЕЇleЕѕitД›jЕЎГ­, musГ­ЕЎ umД›t lГЎsku pЕ™ijГ­mat. StejnД› jako potЕ™ebujeme jГ­dlo, potЕ™ebujeme i lГЎsku. MusГ­ЕЎ vД›dД›t, jak moc tД› miluji. Jak moc tД› pЕ™ijГ­mГЎm takovГ©ho, jakГЅ jsi. Jak moc jsem na tebe hrdГЎ. MusГ­ЕЎ vД›dД›t, Еѕe jsem vЕѕdy s tebou. A takГ© musГ­ЕЎ vД›dД›t, Еѕe se znovu setkГЎme. MezitГ­m dovol mojГ­ lГЎsce, aby tД› provГЎzela. A co je nejdЕЇleЕѕitД›jЕЎГ­, dovol sГЎm sobД› se milovat a pЕ™ijmi se takovГЅ, jakГЅ jsi.“

Thorova matka pak udělala krok kupředu a objala ho. On ji také objal. Thorovi bylo její objetí příjemné. Bylo mu příjemné vědět, že má matku. Skutečnou matku. Když ji objímal, cítil, jak ho prostupuje její láska, a cítil se díky tomu lépe – jako znovuzrozený. Připravený postavit se čemukoli.

Thor se zaklonil a pohlГ©dl jГ­ do oДЌГ­. Byly to jeho oДЌi, ЕЎedivГ© a zГЎЕ™ivГ©.

PoloЕѕila mu obД› ruce na hlavu, sklonila se k nД›mu a polГ­bila ho na ДЌelo. Thor zavЕ™el oДЌi. NechtД›l, aby tento moment skonДЌil.

NГЎhle ucГ­til chladnГЅ vГ­tr na paЕѕГ­ch a uslyЕЎel zvuk tЕ™Г­ЕЎtГ­cГ­ch se vln. CГ­til vlhkost moЕ™skГ©ho vzduchu. OtevЕ™el oДЌi a pЕ™ekvapenД› se rozhlГ©dl.

Е okovalo ho, kdyЕѕ zjistil, Еѕe jeho matka je pryДЌ. Hrad byl pryДЌ. Skalisko bylo pryДЌ. KdyЕѕ se rozhlГ©dl, vidД›l, Еѕe stojГ­ na plГЎЕѕi, ЕЎarlatovГ© plГЎЕѕi, kterГЎ leЕѕela na okraji ZemД› druidЕЇ. NД›jakГЅm zpЕЇsobem se dostal ze ZemД› druidЕЇ ven. A vЕЎechno bylo pryДЌ.

Jeho matka zmizela.

Thor pohlГ©dl na zГЎpД›stГ­, na svЕЇj novГЅ zlatГЅ nГЎramek s ДЌernГЅm diamantem v jeho stЕ™edu, a pЕ™ipadal si jako novГЅ ДЌlovД›k. CГ­til, jako by v nД›m byla ДЌГЎst jeho matky. CГ­til jejГ­ lГЎsku a pЕ™ipadal si, jako by si dokГЎzal podrobit celГЅ svД›t. CГ­til se silnД›jЕЎГ­ neЕѕ kdy dЕ™Г­v a byl pЕ™ipravenГЅ postavit se v bitvД› jakГ©mukoli nepЕ™Г­teli, jen aby zachrГЎnil svoji Еѕenu a svГ© dГ­tД›.

Zaslechl bruДЌivГЅ zvuk, a kdyЕѕ se ohlГ©dl, spatЕ™il Mycoples. PotД›ЕЎilo ho to. SedД›la nedaleko a pomalu roztahovala kЕ™Г­dla. ZavrnД›la a pomalu se k nД›mu pЕ™ibliЕѕovala. Thor cГ­til, Еѕe i ona je pЕ™ipravenГЎ.

KdyЕѕ se k nД›mu pЕ™iblГ­Еѕila, Thor si pЕ™ekvapenД› vЕЎiml, Еѕe pod nГ­ na plГЎЕѕovГ©m pГ­sku nД›co leЕѕГ­. NД›co co bylo aЕѕ dosud ukrytГ© pod jejГ­m tД›lem. Bylo to bГ­lГ©, velkГ© a oblГ©. KdyЕѕ se podГ­val peДЌlivД›ji, uvД›domil si, Еѕe je to vejce.

DraДЌГ­ vejce.

Mycoples pohlГ©dla na Thora a Thor ЕЎokovanД› pohlГ©dl na ni. Mycoples se smutnД› podГ­vala zpД›t na vejce, nechtД›la ho opustit, ale vД›dД›la, Еѕe bude muset. Thor s ГєЕѕasem sledoval vejce a pЕ™emГЅЕЎlel, jakГЅ potomek mЕЇЕѕe vzejГ­t ze spojenГ­ Mycoples a Ralibara. Myslel si, Еѕe to bude nejvД›tЕЎГ­ drak, kterГ©ho kdy lidstvo potkalo.

Thor nasedl na Mycoples, oba se obrГЎtili a naposledy pohlГ©dli na Zemi druidЕЇ, zГЎhadnou zemi, kterГЎ Thorgrina pЕ™ivГ­tala po svГ©m a pak ho vyplivla ven. Bylo to mГ­sto, kterГ© Thora zГЎroveЕ€ dД›silo a kterГ© zГЎroveЕ€ nedokГЎzal poЕ™ГЎdnД› pochopit.

Thor se obrГЎtil a pohlГ©dl na ЕЎirГЅ oceГЎn, kterГЅ se pЕ™ed nimi rozprostГ­ral.

„Je ДЌas bojovat,“ naЕ™Г­dil Thor dunivГЅm hlasem. ZaznГ­valo v nД›m sebevД›domГ­ muЕѕe, vГЎleДЌnГ­ka, budoucГ­ho krГЎle.

Mycoples zavЕ™eЕЎtД›la, roztГЎhla ohromnГЎ kЕ™Г­dla a oba se vznesli vysoko do vzduchu. VyletД›li nad oceГЎn, daleko od tohoto svД›ta, mГ­Е™ili zpД›t ke Guwaynovi, ke Gwendolyn, za Romulem a jeho draky. LetД›li vybojovat bitvu Thorova Еѕivota.




KAPITOLA ДЊTVRTГЃ


Romulus stГЎl na pЕ™Г­di svГ© lodi, prvnГ­ v celГ© flotile, a s uspokojenГ­m sledoval horizont. NГЎsledovaly ho tisГ­ce imperiГЎlnГ­ch lodГ­ a vysoko ve vzduchu se vznГЎЕЎelo jeho hejno drakЕЇ. ZatГ­mco bojovali s Ralibarem, jejich kЕ™ik naplЕ€oval vzduch. Romulus je sledoval a pevnД› pЕ™itom svГ­ral zГЎbradlГ­. Jeho dlouhГ© nehty se pЕ™itom zarГЅvaly hluboko do dЕ™eva. Pozoroval, jak jeho bestie ГєtoДЌГ­ na Ralibara a srГЎЕѕejГ­ ho do moЕ™e znovu a znovu. Draci se ho snaЕѕili udrЕѕet pod hladinou.

Romulus vykЕ™ikl radostГ­ a sevЕ™el zГЎbradlГ­ tak silnД›, aЕѕ prasklo, kdyЕѕ vidД›l, Еѕe jeho draci vГ­tД›znД› vyletД›li z moЕ™e, ale Ralibar se nikde neobjevil. Pozvedl ruce do vГЅЕЎky, naklonil se kupЕ™edu a cГ­til, jak mu dlanД› hoЕ™Г­ mocГ­.

„KupЕ™edu, draci moji,“ zaЕЎeptal a oДЌi mu zГЎЕ™ily. „KupЕ™edu.“

Jakmile ta slova zamumlal, obrГЎtili se jeho draci a pohlГ©dli na HornГ­ ostrovy. Pak vyrazili kupЕ™edu, vЕ™eЕЎtД›li a mГЎchali kЕ™Г­dly. Romulus cГ­til, Еѕe je ovlГЎdГЎ. PЕ™ipadal si nepЕ™emoЕѕitelnГЅ, pЕ™ipadal si, Еѕe mЕЇЕѕe ovlГЎdat cokoli v celГ©m vesmГ­ru. Konec koncЕЇ, stГЎle byl jeho mД›sГ­c. Jeho moc uЕѕ brzy zmizГ­, ale prozatГ­m ho nic na svД›tД› nemohlo zastavit.

Romulovi zaplГЎly oДЌi nadЕЎenГ­m, kdyЕѕ sledoval, jak jeho draci mГ­Е™Г­ k HornГ­m ostrovЕЇm. KdyЕѕ vidД›l v dГЎlce utГ­kajГ­cГ­ Еѕeny a dД›ti, kterГ© se snaЕѕily dostat z draДЌГ­ho dohledu. S uspokojenГ­m sledoval, jak se draДЌГ­ oheЕ€ rozlГ©vГЎ po povrchu, a jak lidГ© hoЕ™Г­ zaЕѕiva. Jak se celГЅ ostrov mД›nГ­ v jednu obrovskou kouli zkГЎzy. VychutnГЎval si ten pohled. StejnД› tak, jako si vychutnГЎval zniДЌenГ­ Prstenu.

Gwendolyn se před ním podařilo uprchnout – ale tentokrát už nemá kam jít. Konečně vlastní rukou zničí všechny MacGily. Konečně už nebude žádný kout světa, který by mu nebyl podřízen.

Romulus se ohlГ©dl a pЕ™es rameno sledoval tisГ­ce svГЅch lodГ­. Svoji nezmД›rnou flotilu pokrГЅvajГ­cГ­ celГЅ horizont. Zhluboka se nadechl a zaklonil se. Nastavil tvГЎЕ™ nebesЕЇm, rozpaЕѕil s dlanД›mi obrГЎcenГЅmi vzhЕЇru a ze vЕЎech sil zaЕ™val. ZaЕ™val svЕЇj vГ­tД›znГЅ pokЕ™ik.




KAPITOLA PГЃTГЃ


Gwendolyn stГЎla v prostornГ©m kamennГ©m sklepД›, choulila se spoleДЌnД› s tucty svГЅch lidГ­ a poslouchala, jak se zemД› nahoЕ™e chvД›je a hoЕ™Г­. PЕ™i kaЕѕdГ©m zvuku se otЕ™ГЎsla. ZemД› se obДЌas chvД›la tak silnД›, Еѕe se nД›kterГЅm lidem podlamovala kolena, a nД›kteЕ™Г­ dokonce upadli. Za vЕЎechno mohli draci, kteЕ™Г­ si venku pohazovali ohromnГЅmi kusy kamenЕЇ, jako by to byly jen malГ© hraДЌky. Zvuk dopadajГ­cГ­ch balvanЕЇ se nesl nekoneДЌnou ozvД›nou aЕѕ ke GweninГЅm uЕЎГ­m. ZnД›lo to, jako by nastal konec svД›ta.

I pod zemí bylo horko stále silnější – draci chrlili oheň přímo na ocelové dveře. Znovu a znovu, jako by věděli, že se za nimi skrývá množství lidí. Ocel naštěstí plameny zastavila, ale dovnitř pronikal černý kouř, který všem znesnadňoval dýchání a způsoboval záchvaty kašle.

Ozval se dД›sivГЅ zvuk kamene narГЎЕѕejГ­cГ­ho do oceli a Gwen vidД›la, jak se ocelovГ© dveЕ™e nahoЕ™e prohГЅbajГ­ a tЕ™esou. Draci je tГ©mД›Е™ vyrazili. OДЌividnД› vД›dД›li, Еѕe se dole ukrГЅvajГ­ uprchlГ­ci, a snaЕѕili se ze vЕЎech sil dostat dovnitЕ™.

„Jak dlouho brГЎna vydrЕѕГ­?“ zeptala se Gwen Matuse stojГ­cГ­ho poblГ­Еѕ.

„To nevГ­m,“ odpovД›dД›l Matus. „Otec vybudoval tohle podzemГ­ tak, aby odolalo Гєtoku nepЕ™ГЎtelskГ©ho vojska – ne draДЌГ­mu Гєtoku. NemyslГ­m si, Еѕe by vydrЕѕela moc dlouho.“

Gwendolyn cГ­tila, jak se k nГ­ pomalu blГ­ЕѕГ­ smrt. V mГ­stnosti bylo stГЎle vД›tЕЎГ­ horko, jako by nebyli v podzemГ­, ale stГЎli pЕ™Г­mo na spГЎlenГ© zemi. KvЕЇli kouЕ™i bylo vidД›t stГЎle hЕЇЕ™ a podlaha se tЕ™ГЎsla, jak si nad nimi draci pohazovali obrovskГЅmi balvany. PЕ™i kaЕѕdГ©m nГЎrazu jim ze stropu padaly na hlavy malГ© kousky kamenГ­ a prach.

Gwen si prohlГ­Еѕela vydД›ЕЎenГ© obliДЌeje vЕЎech lidГ­ kolem. Nemohla si pomoct a musela uvaЕѕovat, jestli se vЕЎichni Гєstupem do podzemГ­ neodsoudili k pomalГ© a bolestivГ© smrti. PЕ™emГЅЕЎlela, jestli lidГ©, kteЕ™Г­ nahoЕ™e zemЕ™eli v podstatД› okamЕѕitД›, nakonec nemД›li ЕЎtД›stГ­.

NГЎhle nastalo ticho, draci zЕ™ejmД› odletД›li jinam. Gwen to pЕ™ekvapilo a uvaЕѕovala, kam asi zmizeli. Pak se ale ozvalo ohromnГ© dunД›nГ­ kamenЕЇ a zemД› se zachvД›la tak silnД›, Еѕe vЕЎichni kolem popadali. Rachot se ozГЅval z dГЎlky a nГЎsledovaly ho dva zГЎchvД›vy jako po nД›jakГ© lavinД›.

„Tirova pevnost,“ Е™ekl Kendrick, kterГЅ doЕЎel ke Gwendolyn. „Museli ji zniДЌit.“

Gwen vzhlГ©dla ke stropu a uvД›domila si, Еѕe mД›l asi pravdu. Co jinГ©ho by mohlo vyvolat takovou lavinu suti? Draci oДЌividnД› zuЕ™ili a mД›li v Гєmyslu zniДЌit vЕЎechno na ostrovД› do poslednГ­ maliДЌkosti. VД›dД›la, Еѕe je jen otГЎzka ДЌasu, neЕѕ vrazГ­ i k nim do sklepenГ­.

V nastalém tichu Gwen šokoval zvuk dětského pláče, který proťal vzduch. Připadalo jí, že se jí ten zvuk zabodl přímo do srdce. Nemohla si pomoct, okamžitě pomyslela na Guwayna a když se pláč ozval znovu – někde na povrchu za dveřmi a byl stále hlasitější – jedna její část se ji snažila přesvědčit, že je to skutečně Guwayne. Že ji k sobě volá. Samozřejmě věděla, že to není možné, její syn byl venku na moři, daleko odsud. A přesto hluboko v srdci toužila, aby to byl on.

„Moje dГ­tД›!“ vykЕ™ikla Gwen. „Je tam nahoЕ™e. MusГ­m ho zachrГЎnit!“

Gwen se rozbД›hla ke schodЕЇm, kdyЕѕ tu nГЎhle ucГ­tila, jak se jГ­ chopily silnГ© ruce.

OhlГ©dla se a vidД›la, Еѕe ji drЕѕГ­ jejГ­ bratr, Reece.

„MГЎ panГ­,“ Е™ekl. „Guwayne je daleko odsud. NahoЕ™e plГЎДЌe jinГ© dГ­tД›.“

Gwen si pЕ™ГЎla, aby nemД›l pravdu.

„PoЕ™ГЎd je to dГ­tД›,“ Е™ekla. „A je tam nahoЕ™e ГєplnД› samo. NemЕЇЕѕu ho nechat zemЕ™Г­t.“

„Pokud tam nahoru pЕЇjdeЕЎ,“ Е™ekl Kendrick, udД›lal krok kupЕ™edu a zakuckal se sazemi, „budeme za tebou muset zavЕ™Г­t dveЕ™e a ty tam zЕЇstaneЕЎ ГєplnД› sama. ZemЕ™eЕЎ tam.“

Gwen nedokГЎzala jasnД› myslet. VЕЎechno, na co se soustЕ™edila, bylo jen dГ­tД›, kterГ© bylo ГєplnД› samo tam nahoЕ™e, a na to, Еѕe ho musГ­ zachrГЎnit. AЕҐ to stojГ­, co to stojГ­.

Gwen se vyprostila z Reecova sevЕ™enГ­ a bД›Еѕela ke schodЕЇm. Brala je po tЕ™ech a neЕѕ ji stihl kdokoli zastavit, odstranila kovovou tyДЌ, kterГЎ dveЕ™e blokovala. Pak se pЕ™edklonila a zapЕ™ela se dlanД›mi do dveЕ™Г­, aby je otevЕ™ela.

OkamЕѕitД› vykЕ™ikla bolestГ­, protoЕѕe kov byl tak horkГЅ, Еѕe jГ­ popГЎlil dlanД›. Gwen rychle stГЎhla ruce, skryla dlanД› do rukГЎvЕЇ a neohroЕѕenД› se znovu zapЕ™ela do dveЕ™Г­. PodaЕ™ilo se jГ­ je otevЕ™Г­t.

KdyЕѕ se koneДЌnД› dostala na dennГ­ svД›tlo, divoce se rozkaЕЎlala. Ze sklepa za nГ­ se vyvalil ДЌernГЅ kouЕ™. Gwen klopГЅtala po nerovnГ©m povrchu a mЕѕourala do svД›tla. Rukou si zastГ­nila oДЌi a ЕЎokovanД› sledovala nГЎsledky niДЌivГ© vlny, kterГЎ se pЕ™ehnala kolem. VЕЎechno, co jeЕЎtД› pЕ™ed krГЎtkou dobou stГЎlo a zdГЎlo se jako pevnГЎ konstrukce, bylo teДЏ zniДЌeno, srovnГЎno se zemГ­ v hromadГЎch ЕѕhnoucГ­ch a kouЕ™Г­cГ­ch trosek.

DД›tskГЅ plГЎДЌ se ozval znovu. Tady na povrchu byl hlasitД›jЕЎГ­. Gwen se rozhlГ­Еѕela a ДЌekala, aЕѕ se ДЌernГЅ kouЕ™ trochu rozptГЅlГ­. Po chvilce si vЕЎimla dГ­tД›te zabalenГ©ho v pЕ™ikrГЅvce, kterГ© leЕѕelo na zemi na vzdГЎlenД›jЕЎГ­ stranД› nГЎdvoЕ™Г­. PoblГ­Еѕ leЕѕeli jeho rodiДЌe, mrtvГ­, upГЎlenГ­ zaЕѕiva. DГ­tД›ti se nД›jakГЅm zГЎzrakem podaЕ™ilo pЕ™eЕѕГ­t. Gwendolyn si s hrЕЇzou uvД›domila, Еѕe ho matka moЕѕnГЎ zaЕЎtГ­tila pЕ™ed plameny vlastnГ­m tД›lem.

NГЎhle se vedle nГ­ objevil Kendrick, Reece, Godfrey a Steffen.

„MГЎ panГ­, musГ­ЕЎ se okamЕѕitД› vrГЎtit dolЕЇ!“ ЕѕГЎdal ji Steffen. „Tady nahoЕ™e zemЕ™eЕЎ!“

„To dГ­tД›,“ Е™ekla Gwen. „MusГ­m ho zachrГЎnit.“

„NemЕЇЕѕeЕЎ,“ pЕ™esvД›dДЌoval ji Godfrey. „ЕЅivГЎ se nevrГЎtГ­ЕЎ!“

Gwen to bylo jedno. V mysli se soustЕ™edila na jedinou vД›c a vЕЎechno, co ji zajГ­malo, vЕЎechno, na co se dokГЎzala soustЕ™edit, bylo to dГ­tД›. VytД›snila zbytek svД›ta a vД›dД›la, Еѕe stejnД› tak, jako potЕ™ebovala dГЅchat, potЕ™ebovala zachrГЎnit to maliДЌkГ©.

OstatnГ­ se ji snaЕѕili zastavit, ale Gwen se nedala. SetЕ™ГЎsla jejich ruce a vyrazila k dГ­tД›ti.

Běžela ze všech sil, srdce jí prudce bušilo v hrudi a kolem ní se míhaly hromady trosek, mračna dusivého, černého dýmu a plameny. Hustý černý kouř fungoval i jako clona. Díky němu ji draci zatím nespatřili. Přeběhla přes nádvoří skrz černá mračna – před sebou viděla jen malé dítě a slyšela jen jeho pláč.

Běžela ze všech sil, až jí plíce téměř praskaly, dokud se k němu konečně nedostala. Sklonila se k němu a vzala ho do náručí. Okamžitě si prohlédla jeho obličej – jedna její část doufala, že uvidí Guwayna.

Zamrzelo ji, kdyЕѕ zjistila, Еѕe to nenГ­ on. Bylo to dД›vДЌe. HolДЌiДЌka mД›la velkГ©, krГЎsnГ© modrГ© oДЌi plnГ© slz z toho, jak breДЌela. TЕ™ГЎsla se a svГ­rala ruДЌky. I pЕ™esto ale Gwen cГ­tila radost, Еѕe drЕѕГ­ v nГЎruДЌГ­ dГ­tД›. ZdГЎlo se jГ­, jako by to nД›jakГЅm zpЕЇsobem vyplЕ€ovalo prГЎzdnotu vzniklou tГ­m, Еѕe Guwayne byl daleko. A uЕѕ teДЏ dokГЎzala z krГЎtkГ©ho pohledu do dД›tskГЅch oДЌГ­ poznat, Еѕe bude krГЎsnГ©.

MraДЌna kouЕ™e se rozptГЅlila a Gwendolyn si uvД›domila, Еѕe je nekrytГЎ na vzdГЎlenГ©m konci nГЎdvoЕ™Г­ i s naЕ™Г­kajГ­cГ­m dГ­tД›tem. VzhlГ©dla k nebi a vidД›la, Еѕe necelГЅch sto metrЕЇ od nГ­ se ve vzduchu vznГЎЕЎГ­ tucet rozzuЕ™enГЅch drakЕЇ. VЕЎichni obrГЎtili pohledy k nГ­. Bylo vidД›t, Еѕe majГ­ radost z novГ© obД›ti. OДЌividnД› se chystali ji zabГ­t.

Draci vylГ©tli vzhЕЇru, zamГЎvali ohromnГЅmi kЕ™Г­dly, kterГЎ z takovГ© blГ­zkosti vypadala jeЕЎtД› vД›tЕЎГ­, a vyrazili ke Gwendolyn. Ta se pЕ™ipravovala na nejhorЕЎГ­. PevnД› sevЕ™ela dГ­tД› v nГЎruДЌГ­ a vД›dД›la, Еѕe se nestihne vДЌas dostat zpД›t.

NГЎhle se ozval zvuk tasenГЅch meДЌЕЇ, a kdyЕѕ se Gwen ohlГ©dla, vidД›la, Еѕe Steffen i jejГ­ bratЕ™i Reece, Kendrick a Godfrey stojГ­ po jejГ­m boku. Dokonce i Atme, Brand a vЕЎichni ДЌlenovГ© Legie vyЕЎli ze sklepenГ­, tasili meДЌe a pЕ™ipravili si ЕЎtГ­ty. VЕЎichni spД›chali, aby ji ochrГЎnili. VytvoЕ™ili kolem nГ­ kruh a drЕѕeli ЕЎtГ­ty zvednutГ© smД›rem k nebi. VЕЎichni byli pЕ™ipravenГ­ pro ni zemЕ™Г­t. Gwen jejich odvaha souДЌasnД› povzbudila i hluboce dojala.

Draci se zaДЌali snГЎЕЎet pЕ™Г­mo k nim, rozevГ­rali ohromnГ© ДЌelisti a vЕЎichni se pЕ™ipravovali na nevyhnutelnou smrЕЎЕҐ plamenЕЇ, kterГЎ by je mД›la zabГ­t. Gwen zavЕ™ela oДЌi a vidД›la otce, vidД›la vЕЎechny, kteЕ™Г­ byli v jejГ­m ЕѕivotД› dЕЇleЕѕitГ­, ale uЕѕ odeЕЎli. PЕ™ipravovala se na setkГЎnГ­ s nimi.

NГЎhle se ozvalo dД›sivГ© zavЕ™eЕЎtД›nГ­ a Gwen se zachvД›la. PЕ™edpoklГЎdala, Еѕe to je prvnГ­ draДЌГ­ Гєtok.

Pak si ale uvД›domila, Еѕe to bylo jinГ© zavЕ™eЕЎtД›nГ­. TakovГ©, kterГ© poznГЎvala. KЕ™ik starГ©ho pЕ™Г­tele.

VzhlГ©dla a na nebi uvidД›la osamocenГ©ho draka, jak se ze vЕЎech sil Еѕene do bitvy s draky, kteЕ™Г­ se snГЎЕЎeli k nГ­. NД›co ji ale potД›ЕЎilo jeЕЎtД› mnohem vГ­c, neЕѕ drak, kterГЅ je oДЌividnД› chtД›l zachrГЎnit. Na zГЎdech mu sedД›l muЕѕ, kterГ©ho Gwen milovala vГ­c neЕѕ cokoli jinГ©ho na svД›tД›:

Thorgrin.

VrГЎtil se.




KAPITOLA Е ESTГЃ


Thor sedД›l na MycoplesinГЅch zГЎdech a vГ­tr mu biДЌoval tvГЎЕ™. LetД›li tak rychle, Еѕe mohl jen stД›ЕѕГ­ dГЅchat. SpД›chali k hejnu drakЕЇ a pЕ™ipravovali se na boj. ThorЕЇv nГЎramek na zГЎpД›stГ­ pulzoval a Thor cГ­til, Еѕe ho jeho matka nabila mocГ­, kterГ© nedokГЎzal porozumД›t. Bylo to, jako by ДЌas ani prostor nedГЎvaly smysl. Thor mГЎlem jeЕЎtД› ani nepomyslel na cestu zpГЎtky, jako by se z pobЕ™eЕѕГ­ ZemД› druidЕЇ vznesli pЕ™ed krГЎtkou chvГ­lГ­, a najednou uЕѕ byli nad HornГ­mi ostrovy. SpД›chali pЕ™Г­mo k draДЌГ­mu hejnu. Thor si pЕ™ipadal, jako by ho sem pЕ™enesla nД›jakГЎ magie. Jako by cestovali mezerou v prostoru nebo ДЌase, jako by letД›li rychleji a dГЎl neЕѕ kdy dЕ™Г­v. CГ­til, Еѕe mu jeho matka vД›novala dar rychlosti.

Thor mЕѕoural do oblaДЌnГ© pokrГЅvky, kdyЕѕ spatЕ™il obrovskГ© draky krouЕѕГ­cГ­ nad HornГ­mi ostrovy. SnГЎЕЎeli se dolЕЇ a pЕ™ipravovali se chrlit oheЕ€. Thor shlГ©dl dolЕЇ a srdce se mu zastavilo. Ostrovy uЕѕ hoЕ™ely. Byly srovnanГ© se zemГ­. S hrЕЇzou pЕ™emГЅЕЎlel, jestli se nД›komu podaЕ™ilo pЕ™eЕѕГ­t. NevidД›l ЕѕГЎdnou moЕѕnost, jak by to nД›kdo mohl dokГЎzat. Dorazil pЕ™Г­liЕЎ pozdД›?

PЕ™esto, kdyЕѕ se Mycoples snesla nГ­Еѕ, padl jeho pohled na osamocenou osobu. PЕ™itahovala ho jako magnet. Vymykala se chaosu kolem: Gwendolyn.

StГЎla tam, jeho nastГЎvajГ­cГ­, hrdД› vzpЕ™Г­menГЎ uprostЕ™ed nГЎdvoЕ™Г­ a nebojГЎcnД› svГ­rala v nГЎruДЌГ­ dГ­tД›. Kolem nГ­ byli vЕЎichni, na kterГЅch Thorovi zГЎleЕѕelo. VЕЎichni stГЎli v kruhu kolem a zdvihali svoje ЕЎtГ­ty k nebi, aby ji chrГЎnili pЕ™ed Гєtokem blГ­ЕѕГ­cГ­ch se drakЕЇ. Thor s hrЕЇzou sledoval, jak draci rozevЕ™eli svoje ohromnГ© ДЌelisti a pЕ™ipravovali se vychrlit plameny, o kterГЅch Thor vД›dД›l, Еѕe bД›hem nД›kolika okamЕѕikЕЇ spГЎlГ­ Gwendolyn i vЕЎechny ostatnГ­, na kterГЅch mu zГЎleЕѕelo.

„DOLЕ®!“ naЕ™Г­dil Thor Mycoples.

Mycoples nepotЕ™ebovala povzbuzovat: vrhla se dolЕЇ rychleji, neЕѕ by Thor vД›Е™il, Еѕe je moЕѕnГ©. Tak rychle, Еѕe ani nemohl popadnout dech. DrЕѕel se tak pevnД›, jako by na tom zГЎvisel jeho Еѕivot. A takГ© zГЎvisel. Byl mГЎlem hlavou dolЕЇ. BД›hem chvilky se dostali ke tЕ™em drakЕЇm, kteЕ™Г­ se chystali zaГєtoДЌit na Gwendolyn, a Mycoples doЕЎiroka rozevЕ™ela ДЌelisti, vystrДЌila paЕ™ГЎty dopЕ™edu a se zuЕ™ivГЅm Е™evem zaГєtoДЌila na nic netuЕЎГ­cГ­ bestie.

Narazila do nich silou, kterГ© jeЕЎtД› pomГЎhala zemskГЎ pЕ™itaЕѕlivost. Do jednoho z nich zaboЕ™ila paЕ™ГЎty a do druhГ©ho svГ© ohromnГ© zuby. TЕ™etГ­ho udeЕ™ila kЕ™Г­dly. Zastavila je tД›snД› pЕ™ed tГ­m, neЕѕ staДЌili vychrlit oheЕ€, a poslala je pЕ™Г­mo k zemi, stranou od ohroЕѕenГ© skupiny dole.

KdyЕѕ vЕЎichni spoleДЌnД› dopadli na zem, ozvalo se hrozivГ© zadunД›nГ­ a rozvГ­Е™ili mraДЌna prachu. Mycoples pak zatlaДЌila jejich hlavy tak hluboko do zemД›, Еѕe se nedokГЎzali vyprostit. Jen jejich zadnГ­ paЕ™ГЎty vystupovaly ze zemД›. KdyЕѕ se dostali dolЕЇ, Thor se obrГЎtil a vidД›l Gwendolynin ЕЎokovanГЅ vГЅraz. DД›koval bohu, Еѕe ji dokГЎzal zachrГЎnit prГЎvД› v ДЌas.

Ozval se hrozivГЅ Е™ev, a kdyЕѕ Thor vzhlГ©dl k nebi, vidД›l novГЅ pЕ™Г­val blГ­ЕѕГ­cГ­ch se drakЕЇ.

Mycoples uЕѕ se obracela a mГ­Е™ila zpД›t nahoru, prudce zrychlovala a chystala se nebojГЎcnД› stЕ™etnout s dalЕЎГ­mi draky. Thor nebyl ozbrojen, ale cГ­til se jinГЅ, neЕѕ kdyЕѕ se jindy chystal k bitvД›: poprvГ© v ЕѕivotД› mД›l pocit, Еѕe nepotЕ™ebuje zbranД›. CГ­til, Еѕe dokГЎЕѕe vyvolat a vyuЕѕГ­t svoji vnitЕ™nГ­ sГ­lu. Svoji opravdovou sГ­lu. SГ­lu, kterou v nД›m povzbudila jeho matka.

KdyЕѕ se pЕ™iblГ­Еѕili, pozvedl Thor ruku, zamГ­Е™il zlatГЅm nГЎramkem a z ДЌernГ©ho diamantu v jeho stЕ™edu vystЕ™elilo svД›tlo. ЕЅlutГ© svД›tlo obklopilo draka, kterГЅ byl nejblГ­Еѕ, pЕ™Г­mo ve stЕ™edu hejna, a odrazilo ho zpД›t. OdraЕѕenГЅ drak pЕ™i tom narazil do ostatnГ­ch.

Mycoples zuЕ™ila, byla odhodlanГЎ je vЕЎechny zniДЌit, nebojГЎcnД› vletД›la pЕ™Г­mo mezi draky a probojovГЎvala si skrz nД› cestu. Do jednoho zaboЕ™ila tesГЎky, do dalЕЎГ­ho ohromnГ© paЕ™ГЎty a odhodila ho pryДЌ. NД›kolik z nich odrazila po zГЎdech zpД›t. ZuЕ™ivД› kousala do jednoho z drakЕЇ, dokud neochabl a pak ho pustila dolЕЇ. ZЕ™Г­til se k zemi jako balvan padajГ­cГ­ z nebe. Po dopadu vyvolal malГ© zemД›tЕ™esenГ­. Thor slyЕЎel ohromnou rГЎnu i ve vГЅЕЎce, ve kterГ© se nachГЎzeli.

Thor zbД›ЕѕnД› pohlГ©dl dolЕЇ a vidД›l Gwendolyn a ostatnГ­, jak spД›chajГ­ do Гєkrytu. VД›dД›l, Еѕe musГ­ odlГЎkat vЕЎechny draky od ostrova, daleko od Gwendolyn, aby jim dal ЕЎanci uniknout. Pokud by dokГЎzal vylГЎkat draky nad oceГЎn, mohl by s nimi bojovat tam.

„Nad moЕ™e!“ vykЕ™ikl Thor k Mycoples.

Mycoples poslechla jeho pЕ™Г­kaz, zmД›nila smД›r a proletД›la skrz draky na opaДЌnou stranu.

Thor zaslechl zaЕ™iДЌenГ­ a ohlГ©dl se. CГ­til vzdГЎlenГ© plameny, kterГ© rozzuЕ™enГ­ draci chrlili jeho smД›rem. SpokojenД› sledoval, Еѕe jeho plГЎn zabral: vЕЎichni draci mГ­Е™ili za nГ­m, vzdalovali se od HornГ­ch ostrovЕЇ a sledovali ho nad otevЕ™enГ© moЕ™e. Hluboko dole uvidД›l Thor Romulovu flotilu pokrГЅvajГ­cГ­ moЕ™e a vД›dД›l, Еѕe i kdyby nД›jakГЅm zГЎzrakem pЕ™eЕѕil stЕ™etnutГ­ s draky, stГЎle bude muset bojovat s milionovou armГЎdou. VД›dД›l, Еѕe stЕ™et s nejvД›tЕЎГ­ pravdД›podobnostГ­ nepЕ™eЕѕije. AlespoЕ€ ale zГ­skГЎ ДЌas pro ostatnГ­.

DЕЇleЕѕitД›jЕЎГ­ je, Еѕe to zvlГЎdne Gwendolyn.



*



Gwen stála na zničeném a kouřícím nádvoří toho, co zbylo z Tirovy pevnosti. Stále svírala v náručí dítě a vzhlížela k nebi současně s údivem, úlevou a smutkem. Srdce se jí naplnilo radostí, když znovu uviděla Thora, lásku svého života. Byl v pořádku, vrátil se i s Mycoples, to bylo skvělé. Když se vrátil, zdálo se Gwendolyn, jako by se uvnitř ní něco vrátilo do pořádku. Připadalo jí, že teď už je možné všechno. Cítila, něco, co už dlouho ne – chuť dál žít.

KdyЕѕ vidД›li, Еѕe draci koneДЌnД› odlГ©tajГ­ pryДЌ z HornГ­ch ostrovЕЇ nad otevЕ™enГ© moЕ™e, spustili jejГ­ muЕѕi pomalu ЕЎtГ­ty. Gwen se rozhlГ©dla a vidД›la zkГЎzu, kterou za sebou draci zanechali. OhromnГ© haldy trosek, vЕЎude hoЕ™Г­cГ­ ohnД› a mrtvГ© draky leЕѕГ­cГ­ na zГЎdech. Vypadalo to jako ostrov, pЕ™es kterГЅ se pЕ™ehnala vГЎlka.

TakГ© vidД›la to, co jeЕЎtД› pЕ™ed chvГ­li museli bГЅt rodiДЌe holДЌiДЌky, kterou svГ­rala v nГЎruДЌГ­. DvД› tД›la leЕѕГ­cГ­ poblГ­Еѕ, pЕ™Г­mo vedle mГ­sta, kde ji Gwen naЕЎla. PohlГ©dla dГ­tД›ti do oДЌГ­ a uvД›domila si, Еѕe ona je pro nД›j to poslednГ­, co na svД›tД› mГЎ. PevnД› ho sevЕ™ela.

„TeДЏ mГЎme ЕЎanci, mГЎ panГ­!“ Е™ekl Kendrick. „MusГ­me vЕЎichni okamЕѕitД› zmizet!“

„Draci si nГЎs nevЕЎГ­majГ­,“ dodal Godfrey. „AlespoЕ€ prozatГ­m. Kdo vГ­, kdy se vrГЎtГ­. MusГ­me tohle mГ­sto okamЕѕitД› opustit.“

„Ale Prsten uЕѕ neexistuje,“ Е™ekl Aberthol. „Kam pЕЇjdeme?“

„Kamkoli, hlavnД› musГ­me pryДЌ,“ odpovД›dД›l Kendrick.

Gwen slyЕЎela jejich slova, ale pЕ™ipadala jГ­ daleko, jako by za zГЎvojem. MГ­sto toho se obrГЎtila a prohledГЎvala oblohu, sledovala, jak Thor mizГ­ v dГЎli a naplЕ€oval ji smutek.

„A co bude s Thorgrinem?“ zeptala se. „To ho nechГЎme samotnГ©ho tam nahoЕ™e?“

Kendrick s ostatnГ­mi se zamraДЌili. TvГЎЕ™e se jim zkroutili nesouhlasem. TakovГ© pomyЕЎlenГ­ je oДЌividnД› takГ© nelГЎkalo.

„Bojovali bychom s Thorem aЕѕ do vlastnГ­ smrti, kdybychom mohli, mГЎ panГ­,“ pronesl Reece. „Ale nemЕЇЕѕeme. On je vysoko na nebi, nad moЕ™em, daleko odsud. Nikdo z nГЎs nemГЎ draka. Ani nemГЎme jeho moc. NemЕЇЕѕeme mu pomoct. MusГ­me pomoct tД›m, kterГЅm pomoct mЕЇЕѕeme. To je dЕЇvod, proДЌ se Thor obД›toval. To je dЕЇvod, proДЌ dГЎvГЎ v sГЎzku svЕЇj Еѕivot. MusГ­me vyuЕѕГ­t pЕ™Г­leЕѕitost, kterou nГЎm poskytl.“

„Na opaДЌnГ© stranД› ostrova je stГЎle skrytГЅ zbytek naЕЎГ­ flotily,“ dodal Srog. „Bylo od tebe moudrГ© schovat ДЌГЎst lodГ­. TeДЏ je musГ­me vyuЕѕГ­t. VЕЎechny, kdo pЕ™eЕѕili, musГ­me sebrat a okamЕѕitД› opustit tohle mГ­sto – dЕ™Г­v neЕѕ se draci vrГЎtГ­.“

Gwendolyninu mysl naplnily smГ­ЕЎenГ© pocity. Tak moc chtД›la jГ­t a zachrГЎnit Thora a souДЌasnД› vД›dД›la, Еѕe ДЌekat a nechat tu vЕЎechny lidi by niДЌemu neprospД›lo. OstatnГ­ mД›li pravdu: Thor riskuje Еѕivot jen proto, aby mohli odvГ©st lidi do bezpeДЌГ­. Jeho obД›ЕҐ by byla bezcennГЎ, kdyby nevyuЕѕili ЕЎance, kterou jim poskytl.

JeЕЎtД› jedna myЕЎlenka ale Gwen trГЎpila: Guwayne. Pokud teДЏ rychle vyplujГ­ na moЕ™e, moЕѕnГЎ, jen moЕѕnГЎ, by se jim mohlo podaЕ™it ho najГ­t. PomyЕЎlenГ­ na to, Еѕe by opД›t vidД›la svГ©ho syna, jГ­ vlilo do Еѕil novГ© sГ­ly.

KoneДЌnД› Gwen pЕ™ikГЅvla, sevЕ™ela dГ­tД› a pЕ™ipravovala se na odchod.

„DobrГЎ,“ Е™ekla. „PojДЏme a najdД›me mГ©ho syna.“



*



DraДЌГ­ Е™ev se za Thorem ozГЅval stГЎle hlasitД›ji, hejno se pЕ™ibliЕѕovalo, pronГЎsledovГЎnГ­ nepЕ™estГЎvalo. Mycoples byla stГЎle dГЎl a dГЎl nad moЕ™em. Thor cГ­til ohnivou vlnu, kterГЎ se blГ­Еѕila k jeho zГЎdЕЇm. VД›dД›l, Еѕe pokud rychle nД›co neudД›lГЎ, oheЕ€ ho pohltГ­ a on zemЕ™e.

ZavЕ™el oДЌi. UЕѕ se nebГЎl vyuЕѕГ­vat svoji vnitЕ™nГ­ sГ­lu, uЕѕ necГ­til potЕ™ebu spolГ©hat se na zbranД› vyrobenГ© ДЌlovД›kem. KdyЕѕ zavЕ™el oДЌi, vzpomnД›l si na dobu, kterou strГЎvil v Zemi druidЕЇ, pЕ™ipomnД›l si, jak mocnГЅ tam byl, jak moc dokГЎzal pouhou myslГ­ ovlivnit vЕЎe, co bylo kolem. Vyvolal svoje vnitЕ™nГ­ sГ­ly, jako by jeho okolГ­ bylo jen prodlouЕѕenГ­m jeho mysli.

Thor si pЕ™edstavil ohromnou ledovou stД›nu tyДЌГ­cГ­ se za nГ­m a chrГЎnГ­cГ­ ho pЕ™ed ohnД›m. PЕ™edstavil si sГЎm sebe a Mycoples, jak jsou obklopeni ochrannou bublinou, kterГЎ je oba drЕѕela v bezpeДЌГ­ pЕ™ed stД›nou draДЌГ­ho ohnД›.

Otevřel oči a překvapeně si uvědomil, že cítí chlad. Skutečně se kolem něj tyčila nezměrná ledová stěna. Přesně tak, jak si představoval. Byla tři stopy silná a modře zářila. Ohlédl se a viděl, jak se k němu blíží dračí oheň – a jak ho ledová stěna zastavuje. Ozvalo se syčení, jak se plamen setkal s ledem a měnil ho v oblaka páry. Draci začali zuřit ještě víc.

Thor s Mycoples zakrouЕѕil kolem a kdyЕѕ ledovГЎ stД›na roztГЎla, rozhodl se setkat se zbytkem hejna pЕ™Г­mo tvГЎЕ™Г­ v tvГЎЕ™. Mycoples nebojГЎcnД› vletД›la pЕ™Г­mo mezi draky, kteЕ™Г­ oДЌividnД› pЕ™Г­mГЅ Гєtok neoДЌekГЎvali.

Mycoples se vrhla kupЕ™edu, vytasila paЕ™ГЎty a zachytila jednoho z drakЕЇ za krk, zatoДЌila s nГ­m dokola a vrhla ho do dГЎlky. Drak se ve vzduchu nД›kolikrГЎt pЕ™evrГЎtil a spadl do oceГЎnu pod nimi.

NeЕѕ se stihla stГЎhnout a pЕ™ipravit na dalЕЎГ­ Гєtok, zaГєtoДЌil na ni jinГЅ drak, kterГЅ jГ­ zaboЕ™il tesГЎky do boku. Mycoples zajeДЌela a Thor okamЕѕitД› zareagoval. SeskoДЌil z Mycoplesina hЕ™betu na ДЌumГЎk ГєtoДЌГ­cГ­ho draka, pЕ™ebД›hl mu pЕ™es hlavu a krk aЕѕ na zГЎda a usadil se na nД›m. Drak stГЎle svГ­ral Mycoples v tlamД› a souДЌasnД› se snaЕѕil setЕ™ГЎst Thora. Ten se na nepЕ™ГЎtelskГ©m drakovi snaЕѕil udrЕѕet ze vЕЎech sil.

Mycoples se naklonila kupЕ™edu a sevЕ™ela ДЌelisti kolem ocasu dalЕЎГ­ho z drakЕЇ. PodaЕ™ilo se jГ­ ho urvat. Drak zaЕ™val a zЕ™Г­til se do oceГЎnu. MezitГ­m ale na Mycoples zaГєtoДЌilo nД›kolik dalЕЎГ­ch pЕ™Г­ЕЎer. Draci se zakusovali do jejГ­ch nohou.

Thor se zatГ­m za kaЕѕdou cenu pokouЕЎel ovlГЎdnout draka, na kterГ©m se usadil. PЕ™inutil se zЕЇstat v klidu a snaЕѕil se rozpomenout na vЕЎe, co se nauДЌil. PЕ™ipomГ­nal si, Еѕe vЕЎe je jen v jeho mysli. CГ­til nezmД›rnou sГ­lu prastarГ©ho stvoЕ™enГ­, kterГЎ mu kolovala v ЕѕilГЎch. KdyЕѕ zavЕ™el oДЌi a pЕ™estal mu vzdorovat, zaДЌal ho vnГ­mat jako ДЌГЎst sebe sama. VnГ­mal jeho srdce, vnГ­mal v mysli jeho tep. CГ­til, jak se s nГ­m mД›nГ­ v jedno tД›lo.

Thor otevЕ™el oДЌi a stejnД› tak otevЕ™el oДЌi drak. TeДЏ mu zГЎЕ™ily jinou barvou. Thor vidД›l svД›t drakovГЅma oДЌima. Tenhle drak, tohle nepЕ™ГЎtelskГ© stvoЕ™enГ­ se stalo ThorovГЅm nГЎstrojem. To, co vidД›lo, vidД›l i Thor. Thor mu rozkГЎzal a ono ho poslouchalo.

Drak na ThorЕЇv pЕ™Г­kaz pustil Mycoples, pak zaЕ™val, vrhl se kupЕ™edu na tЕ™i draky ГєtoДЌГ­cГ­ na Mycoples a roztrhla je na kusy.

OstatnГ­ draci to neДЌekali, nepЕ™edpoklГЎdali, Еѕe na nД› zaГєtoДЌГ­ jeden z nich. JeЕЎtД› pЕ™ed tГ­m, neЕѕ se stihli pЕ™eskupit, zaГєtoДЌil Thor na pЕЇl tuctu z nich. PouЕѕГ­val draka k tomu, aby jim pЕ™ekusoval pГЎteЕ™ tД›snД› za hlavou. NedokГЎzali se tomu brГЎnit a ochromenГ­ padali jeden za druhГЅm dolЕЇ. Thor se vrhl na tЕ™i dalЕЎГ­ a nechal draka, aby jim ukousl kЕ™Г­dla. Doslova jim je vyrval ze zad a draci se ve spirГЎle Е™Г­tili do moЕ™e.

NГЎhle na Thora zaГєtoДЌili ze strany. NeДЌekal to. Drak rozevЕ™el ДЌelisti a Thora do nich sevЕ™el.

Thor zaЕ™val, kdyЕѕ mu dlouhГЅ ostrГЅ zub pronikl do hrudnГ­ku a srazil ho z draka. Po hlavД› padal dolЕЇ. VidД›l, jak se k nД›mu blГ­ЕѕГ­ moЕ™skГЎ hladina a doЕЎlo mu, Еѕe brzy zemЕ™e.

Koutkem oka zahlГ©dl, jak se k nД›mu blГ­ЕѕГ­ Mycoples. Jak letГ­ pod nД›j a dalЕЎГ­ vД›c, kterou si Thor uvД›domil, byla, Еѕe pЕ™istГЎl na jejГ­m hЕ™betД›. Jeho starГЎ pЕ™Г­telkynД› ho znovu zachrГЎnila. Znovu byli spolu a oba byli zranД›nГ­.

Thor tД›Еѕce oddechoval, svГ­ral si hrudnГ­k a pozoroval, kolik ЕЎkod stihli nadД›lat. Tucet drakЕЇ byl mrtvГЅ nebo zmrzaДЌenГЅ na moЕ™skГ© hladinД›. Na to, Еѕe byli jen dva, si vedli dobЕ™e. Mnohem lГ©pe, neЕѕ si pЕ™edstavoval.

PЕ™esto Thor zaslechl dД›sivГЅ Е™ev, a kdyЕѕ vzhlГ©dl, vidД›l tucet zbГЅvajГ­cГ­ch drakЕЇ. Zalapal po dechu, uvД›domil si, Еѕe bojovali stateДЌnД›, ale ЕЎance na vГ­tД›zstvГ­ se zdГЎly stГЎle menЕЎГ­. Ani tak nezavГЎhal. NebojГЎcnД› vyrazil s Mycoples vzhЕЇru a spД›chal, aby se setkal s draky, kteЕ™Г­ je vyzГЅvali na souboj.

Mycoples zavЕ™eЕЎtД›la a vydechla oheЕ€ pЕ™Г­mo na draky, kteЕ™Г­ zase chrlili oheЕ€ na Thora. Thor znovu vyuЕѕil svoje sГ­ly a zhmotnil pЕ™ed sebou ledovou stД›nu, ДЌГ­mЕѕ draДЌГ­ plameny zastavil. PevnД› sevЕ™el Mycoples ve chvГ­li, kdy vrazila do skupiny, a sledoval, jak kousala a ЕЎkrГЎbala a bila kolem sebe kЕ™Г­dly. Bojovala o Еѕivot. Schytala nД›kolik zranД›nГ­, ale nijak ji to nezpomalilo. Sama likvidovala draky ze vЕЎech stran. Thor se k nГ­ pЕ™idal, pozvedl nГЎramek a postupnД› mГ­Е™il na jednoho draka za druhГЅm a zasahovala je bГ­lГЅm svД›tlem. OdrГЎЕѕel je postupnД› pryДЌ od bojujГ­cГ­ Mycoples.

Thor i Mycoples bojovali dlouho, oba byli pokrytГ­ ЕЎrГЎmy a zranД›nГ­mi. KrvГЎceli, byli vyДЌerpanГ­.

PЕ™esto ale zbГЅvaly dalЕЎГ­ tucty nepЕ™ГЎtel.

KdyЕѕ Thor pozvedl nГЎramek, cГ­til, Еѕe jeho sГ­la slГЎbne. CГ­til, jak i jeho vlastnГ­ sГ­la ochabuje. Byl silnГЅ a mocnГЅ, to vД›dД›l, ale nebyl jeЕЎtД› dost silnГЅ. VД›dД›l, Еѕe nedokГЎЕѕe bojovat aЕѕ do konce.

Thor vzhlГ©dl a uvidД›l pЕ™Г­mo pЕ™ed sebou ohromnГЎ kЕ™Г­dla a vzГЎpД›tГ­ takГ© dlouhГ© a ostrГ© paЕ™ГЎty. BezmocnД› sledoval, jak probodly Mycoplesin krk. Thor se drЕѕel Mycoples ze vЕЎech sil i ve chvГ­li, kdy ji drak zachytil, zahryzl se jГ­ do ocasu, zatoДЌil s nГ­ kolem a odhodil ji.

Thor na nГ­ bezmocnД› visel, zatГ­mco Mycoples se otГЎДЌela ve vzduchu. NekontrolovatelnД› mГ­Е™ila pЕ™Г­mo dolЕЇ k moЕ™skГ© hladinД›.

PЕ™istГЎli do vody. Thor se stГЎle drЕѕel vД›rnГ© draДЌice a oba klesli pod hladinu. Thor i draДЌice zabojovali a koneДЌnД› se jejich klesГЎnГ­ zastavilo. ObrГЎtili se a plavali vzhЕЇru k dennГ­mu svД›tlu.

KdyЕѕ se vynoЕ™ili, Thor se zhluboka nadechl a zalapal po dechu. Plavali v chladnГ© moЕ™skГ© vodД› a on se stГЎle drЕѕel Mycoples. Oba dva se houpali na vlnГЎch, a kdyЕѕ Thor pohlГ©dl stranou, naskytl se mu pohled, na kterГЅ uЕѕ nikdy nemД›l zapomenout: ve vodД› nedaleko se vznГЎЕЎel drak, kterГ©ho si Thor zamiloval, Ralibar. OДЌi otevЕ™enГ©, ale mrtvГ©.

Mycoples ho takГ© zahlГ©dla. KdyЕѕ si ho vЕЎimla, stalo se s nГ­ nД›co, co Thor jeЕЎtД› nevidД›l. HlasitД› zaЕ™vala neskuteДЌnД› smutnГЅm hlasem, pozvedla kЕ™Г­dla do vГЅЕЎky, roztГЎhla je tak, jak to jen bylo moЕѕnГ©. CelГ© jejГ­ tД›lo se rozechvД›lo, kdyЕѕ vypustila dД›sivГ© zavytГ­, kterГ© roztЕ™ГЎslo svД›t kolem. Thor vidД›l, jak se jejГ­ oДЌi mД›nГ­, zГЎЕ™Г­ vЕЎemi moЕѕnГЅmi barvami, dokud nezЕЇstaly zГЎЕ™ivД› ЕѕlutГ© a bГ­lГ©.

Mycoples se ohlГ©dla, byl z nГ­ teДЏ jinГЅ drak. VzhlГ©dla vzhЕЇru k blГ­ЕѕГ­cГ­mu se hejnu drakЕЇ, kterГ© se chystalo je zabГ­t. Thor si uvД›domil, Еѕe se v nГ­ nД›co zlomilo. JejГ­ Еѕal se zmД›nil v zuЕ™ivost. Dodalo jГ­ to sГ­lu, jakou Thor dЕ™Г­v nevidД›l. TeДЏ byla jako drak posedlГЅ dГ©monem.

Mycoples vyrazila vzhЕЇru k nebi, nestarala se o krvГЎcejГ­cГ­ rГЎny. Thor takГ© pocГ­til pЕ™Г­val novГЅch sil a souДЌasnД› zatouЕѕil po pomstД›. Ralibar byl jeho blГ­zkГЅ pЕ™Г­tel, obД›toval svЕЇj Еѕivot za nД› za vЕЎechny a Thor se rozhodl vyrovnat ГєДЌty.

KdyЕѕ se pЕ™iblГ­Еѕili, seskoДЌil Thor z Mycoples a pЕ™istГЎl na ДЌumГЎku nejbliЕѕЕЎГ­ho draka. Objal ho a rukama sevЕ™el ДЌelisti, takЕѕe je drak nemohl rozevЕ™Г­t. Vyvolal v sobД› veЕЎkerГ© sГ­ly, kterГ© mu jeЕЎtД› zbГЅvaly, a roztoДЌil draka ve vzduchu. Pak ho odhodil pryДЌ. Drak v letu narazil do dvou dalЕЎГ­ch a vЕЎichni se pak v jednom zuЕ™ivГ©m klubku zЕ™Г­tili do moЕ™e.

Mycoples zavГ­Е™ila kolem a zachytila padajГ­cГ­ho Thora. Ten jГ­ pЕ™istГЎl na zГЎdech a ona okamЕѕitД› vyrazila ke zbГЅvajГ­cГ­m drakЕЇm. JejГ­ Е™ev se stЕ™etl s jejich. Ona kousala silnД›ji, lГ©tala rychleji a sekala hloubД›ji neЕѕ vЕЎichni ostatnГ­. ДЊГ­m vГ­ce byla zranД›nГЎ, tГ­m mГ©nД› se zdГЎlo, Еѕe si svГЅch zranД›nГ­ vЕЎГ­mГЎ. Byla jako niДЌivГЅ vГ­r a stejnД› tak i Thor. Ve chvГ­li, kdy skonДЌili, uvД›domil si Thor, Еѕe na nebi uЕѕ nejsou ЕѕГЎdnГ­ draci, se kterГЅmi by se mohli stЕ™etnout. VЕЎichni byli na moЕ™skГ© hladinД›, aЕҐ uЕѕ zmrzaДЌenГ­ nebo mrtvГ­.

Thor si uvědomil, že se vznáší s Mycoples vysoko ve vzduchu, krouží kolem padlých draků dole a kontroluje situaci. Oba těžce oddechovali a crčela z nich krev. Thor věděl, že Mycoples brzy vydechne naposled – viděl krev, která jí tekla z tlamy, každý její nádech zněl jako zalapání po vzduchu, zvuk blížící se smrti.

„Ne, mГЎ pЕ™Г­telkynД›,“ Е™ekl Thor a snaЕѕil se zadrЕѕet slzy. „Ty nemЕЇЕѕeЕЎ zemЕ™Г­t.“

MЕЇj ДЌas uЕѕ pЕ™iЕЎel, slyЕЎel Thor jejГ­ odpovД›ДЏ. AlespoЕ€ jsem zemЕ™ela dЕЇstojnД›.

„Ne,“ trval na svГ©m Thor. „Ty nesmГ­ЕЎ zemЕ™Г­t!“

Mycoples vydechla krev a mГЎvГЎnГ­ jejГ­ch kЕ™Г­del zeslГЎblo. Pomalu zaДЌala klesat dolЕЇ k oceГЎnu.

MГЎm sГ­lu jeЕЎtД› na jeden poslednГ­ boj, Е™ekla Mycoples. A chci, aby moje poslednГ­ chvГ­le byla hrdinskГЎ.

Mycoples vzhlГ©dla a Thor se podГ­val, kterГЅm smД›rem mГ­Е™Г­. VidД›l Romulovu flotilu rozprostГ­rajГ­cГ­ se na horizontu.

Thor smutnД› pЕ™ikГЅvl. VД›dД›l, co Mycoples chce. ChtД›la pozdravit smrt v poslednГ­ velkГ© bitvД›.

Thor, sГЎm vГЎЕѕnД› zranД›nГЅ a tД›Еѕce dГЅchajГ­cГ­, cГ­til, Еѕe to takГ© nezvlГЎdne. ChtД›l zemЕ™Г­t stejnГЅm zpЕЇsobem jako ona. PЕ™emГЅЕЎlel, jestli proroctvГ­ jeho matky byla pravdivГЎ. Е?ekla mu, Еѕe sГЎm mЕЇЕѕe zmД›nit svЕЇj osud. ZmД›nil ho? uvaЕѕoval. ZemЕ™e tu teДЏ?

„PojДЏme na to, pЕ™Г­telkynД›,“ Е™ekl Thorgrin.

Mycoples vyrazila hrozivГ© zaЕ™vГЎnГ­ a oba dva se spoleДЌnД› spustili dolЕЇ smД›rem na Romulovu flotilu.

Thor cГ­til vГ­tr a mraky narГЎЕѕejГ­cГ­ mu do tvГЎЕ™e a ДЌechrajГ­cГ­ mu vlasy. TakГ© vyrazil svЕЇj bojovГЅ pokЕ™ik. Mycoples vЕ™eЕЎtД›la, aby se vyrovnala jeho zuЕ™ivosti, a kdyЕѕ byli dostateДЌnД› nГ­zko a blГ­zko k flotile, otevЕ™ela tlamu a zaДЌala chrlit oheЕ€ na jednu loДЏ za druhou.

Brzy se po moЕ™i rozprostГ­rala ohromnГЎ ohnivГЎ stД›na, kterГЎ postupnД› zapalovala lodД›. RozprostГ­raly se pЕ™ed nimi desГ­tky tisГ­c lodГ­, ale Mycoples se nezastavovala. OtvГ­rala ДЌelisti a vysГ­lala kupЕ™edu ohnivГ© koule. Plameny se rozprostГ­raly, jako by ЕЎlo o jednu dlouhou stД›nu. RozeznД›ly se vГЅkЕ™iky muЕѕЕЇ.

Mycoplesiny plameny zaДЌaly slГЎbnout a brzy uЕѕ pЕ™i jejГ­m vГЅdechu vychrlila jen malГ© mnoЕѕstvГ­ ohnД›. Thor vД›dД›l, Еѕe pod nГ­m umГ­rГЎ. LetД›la stГЎle nГ­Еѕ a nГ­Еѕ, pЕ™Г­liЕЎ slabГЎ na to, aby dokГЎzala chrlit oheЕ€. Ale nebyla tak slabГЎ, aby nemohla pouЕѕГ­t jako zbraЕ€ vlastnГ­ tД›lo. A tak se mГ­sto chrlenГ­ ohnД› sama vrhala na lodД›, mГ­Е™ila na nД› svГЅmi tvrdГЅmi ЕЎupinami, bylo to jako by se na nД› z nebe snГЎЕЎel meteorit.

Thor se drЕѕel ze vЕЎech sil, kdyЕѕ se snГЎЕЎeli pЕ™Г­mo k lodГ­m. Zvuk praskajГ­cГ­ho dЕ™eva naplnil vzduch. LetД›la od jednГ© lodi k druhГ©, kupЕ™edu a zpД›t a niДЌila nepЕ™ГЎtelskou flotilu. Kolem Thora lГ©taly dЕ™evД›nГ© trosky.

Nakonec uЕѕ Mycoples nemohla dГЎl. PotГ©, co zniДЌila spoustu lodГ­, se zastavila uprostЕ™ed flotily a houpala se na vlnГЎch. PЕ™esto ale kolem zbГЅvaly tisГ­ce dalЕЎГ­ch. Thor se drЕѕel jejГ­ho hЕ™betu a dГЅchal uЕѕ jen mД›lce.

ZbГЅvajГ­cГ­ lodД› se obrГЎtily smД›rem k nim. BД›hem chvГ­le nebe potemnД›lo a Thor zaslechl sviЕЎtivГЅ zvuk. VzhlГ©dl a vidД›l mraky ЕЎГ­pЕЇ, kterГ© k nД›mu obloukem letД›ly. NГЎhle ho zaplavila nezmД›rnГЎ bolest. Е Г­py ho probodaly, nemД›l se kde skrГЅt. I Mycoples byla probodanГЎ ЕЎГ­py. SpoleДЌnД› zaДЌali klesat do vln, dva hrdinovГ©, kteЕ™Г­ vybojovali poslednГ­ slavnou bitvu svГЅch ЕѕivotЕЇ. ZniДЌili draky a vД›tЕЎinu imperiГЎlnГ­ flotily. DokГЎzali spoleДЌnД› vГ­c, neЕѕ by dokГЎzala celГЎ armГЎda.

TeДЏ uЕѕ ale nezbГЅvalo nic dalЕЎГ­ho. Mohli zemЕ™Г­t. Jak se do Thora zabodГЎval jeden ЕЎГ­p za druhГЅm a on se potГЎpД›l ДЌГ­m dГЎl hloubД›ji, uvД›domil si, Еѕe mu uЕѕ nezbГЅvГЎ nic jinГ©ho, neЕѕ se pЕ™ipravit na smrt.




KAPITOLA SEDMГЃ


Alistair stГЎla na mЕЇstku a kdyЕѕ shlГ©dla dolЕЇ, vidД›la v hloubce oceГЎn tЕ™Г­ЕЎtГ­cГ­ se o kamenitГ© pobЕ™eЕѕГ­. Zvuk rozbГ­jejГ­cГ­ch se vln jГ­ dunД›l v uЕЎГ­ch. SilnГЅ poryv vД›tru ji mГЎlem pЕ™ipravil o rovnovГЎhu, a kdyЕѕ vzhlГ©dla vzhЕЇru, jako to udД›lala v tolika snech dЕ™Г­v, vidД›la hrad stojГ­cГ­ na vysokГ©m Гєtesu. Jeho prЕЇДЌelГ­ zdobily zГЎЕ™ivД› zlatГ© dveЕ™e. PЕ™Г­mo pЕ™ed nimi stГЎla osamocenГЎ postava, obrys Еѕeny, kterГЎ k nГ­ vztahovala ruce, jako by ji chtД›la obejmout. A pЕ™esto jГ­ Alistair nevidД›la do tvГЎЕ™e.

„Dcero,“ pronesla Еѕena.

Alistair se snaЕѕila udД›lat krok kupЕ™edu, ale jejГ­ nohy byly jako z kamene. KdyЕѕ se podГ­vala dolЕЇ, zjistila, Еѕe je pЕ™ipoutanГЎ k zemi. AДЌ se snaЕѕila, co mohla, nedokГЎzala se pohnout.

VztГЎhla ruce smД›rem k matce a zvolala hlasem plnГЅm zoufalstvГ­: „Matko, zachraЕ€ mД›!“

NГЎhle Alistair ucГ­tila, jak se kolem nГ­ pohybuje celГЅ svД›t. PЕ™ipadala si, jako by se Е™Г­tila do propasti, a kdyЕѕ se znovu podГ­vala dolЕЇ, zjistila, Еѕe se pod nГ­ mЕЇstek rozpadГЎ. Padala dolЕЇ, pouta za nГ­ vlГЎla vzduchem a ona se Е™Г­tila pЕ™Г­mo dolЕЇ k moЕ™skГ© hladinД› i se zbytky mЕЇstku.

AlistaiЕ™ino tД›lo v ledovД› chladnГ©m oceГЎnu znecitlivД›lo. StГЎle byla spoutanГЎ a cГ­tila, jak klesГЎ ke dnu. KdyЕѕ vzhlГ©dla, vidД›la, jak dennГ­ svД›tlo nad nГ­ je stГЎle slabЕЎГ­ a mdlejЕЎГ­.

NГЎhle otevЕ™ela oДЌi a zjistila, Еѕe sedГ­ v malГ© kamennГ© cele. Na mГ­stД›, kterГ© nepoznГЎvala. PЕ™ed nГ­ sedД›la osamocenГЎ postava, kterou poznГЎvala jen vzdГЎlenД›: ErecЕЇv otec. Zle se na ni mraДЌil.

„ZavraЕѕdila jsi mi syna,“ pronesl vГЎЕѕnД›. „ProДЌ?“

„JГЎ to nebyla!“ zaprotestovala Alistair slabД›.

MuЕѕ si odfrkl.

„BudeЕЎ odsouzena k smrti,“ dodal.

„JГЎ Ereca nezavraЕѕdila!“ protestovala Alistair znovu. Vstala a snaЕѕila se jГ­t blГ­Еѕ k Erecovu otci. Zjistila ale, Еѕe je pЕ™ipoutanГЎ ke zdi.

Za ErecovГЅm otcem se objevil tucet strГЎЕѕnГЅch odД›nГЅch v ДЌernГ©m brnД›nГ­. VЕЎichni mД›li spuЕЎtД›nГЎ hrozivГЎ hledГ­ a zvuk jejich ostruh zaplnil mГ­stnost. Chytili Alistair a prudce ji tГЎhli od zdi. JejГ­ kotnГ­ky ale byly stГЎle pЕ™ipoutanГ©, takЕѕe se jejГ­ tД›lo napГ­nalo stГЎle vГ­c a vГ­c.

„Ne!“ zajeДЌela Alistair bolestnД›, kdyЕѕ jГ­ mГЎlem utrhli nohy.

Alistair se probudila, byla celГЎ pokrytГЎ studenГЅm potem. RozhlГ©dla se a snaЕѕila se pЕ™ijГ­t na to, kde je. Byla dezorientovanГЎ. NepoznГЎvala malou temnou celu, ve kterГ© sedД›la. StarobylГ© kamennГ© zdi, kovovГ© mЕ™Г­Еѕe v oknech. ObrГЎtila se a zkusila udД›lat nД›kolik krokЕЇ. UslyЕЎela zarachocenГ­. Pak uvidД›la, Еѕe je za kotnГ­ky pЕ™ipoutanГЎ ke zdi. Pokusila se pouta uvolnit, setЕ™ГЎst je, ale nepodaЕ™ilo se jГ­ to. ЕЅelezo se jГ­ zaЕ™Г­zlo do kotnГ­kЕЇ.

Alistair se zamyslela a uvД›domila si, Еѕe je v malГ© vД›zeЕ€skГ© cele, ДЌГЎsteДЌnД› pod zemГ­. JedinГЅ zdroj svД›tla bylo malГ© okГ©nko vytesanГ© v kameni. Do nД›j byly pevnД› zasazenГ© ЕѕeleznГ© mЕ™Г­Еѕe. Z dГЎlky se ozvalo mnoЕѕstvГ­ hlasЕЇ a Alistair se zvД›davД› vydala k oknu. NatГЎhla se, kam aЕѕ jГ­ pouta dovolila, naklonila se a snaЕѕila se z okna vyhlГ©dnout, zachytit alespoЕ€ paprsek dennГ­ho svД›tla a vidД›t, co se venku dД›je.

Alistair vidД›la, jak se venku shromГЎЕѕdil ohromnГЅ dav lidГ­ a v jeho ДЌele stГЎl Bowyer, samolibГЅ s vГЅrazem vГ­tД›zstvГ­ ve tvГЎЕ™i.

„Ta ДЌarodД›jnickГЎ krГЎlovna se pokusila zavraЕѕdit svГ©ho nastГЎvajГ­cГ­ho manЕѕela!“ zadunД›l BowyerЕЇv hlas nad davem. „PЕ™iЕЎla za mnou s plГЎny na Erecovu vraЕѕdu. ChtД›la si mГ­sto nД›j vzГ­t mД›. Ale jejГ­ plГЎny byly zmaЕ™eny!“

Z davu se ozval nespokojenГЅ hlahol. Bowyer ДЌekal, aЕѕ se dav trochu uklidnГ­. Pozvedl ruku a znovu promluvil.

„VЕЎichni mЕЇЕѕete klidnД› spГЎt. BudiЕѕ vГЎm ГєtД›chou vД›domГ­, Еѕe JiЕѕnГ­ ostrovy nebudou nikdy trpД›t pod AlistaiЕ™inou vlГЎdou, ani pod vlГЎdou nikoho jinГ©ho. VlГЎdnout budu jen jГЎ. TeДЏ, kdyЕѕ leЕѕГ­ Erec na smrtelnГ© posteli, jsem to jГЎ, Bowyer, a nikdo jinГЅ, kdo vГЎs bude chrГЎnit. JГЎ, druhГЅ nejlepЕЎГ­ ЕЎampion.“

Ozvaly se souhlasnГ© hlasy a dav zaДЌal skandovat:

„KrГЎl Bowyer, krГЎl Bowyer!“

Alistair s hrЕЇzou sledovala pЕ™edstavenГ­ odehrГЎvajГ­cГ­ se pЕ™ed jejГ­ma oДЌima. VЕЎechno se dД›lo tak straЕЎnД› rychle, Еѕe to tГ©mД›Е™ ani nechГЎpala. TakovГ© monstrum, Bowyer, uЕѕ jen pohled na nД›j ji naplЕ€oval zuЕ™ivostГ­. Ten samГЅ muЕѕ, kterГЅ se pokusil zavraЕѕdit jejГ­ho milovanГ©ho, stГЎl pЕ™Г­mo pЕ™ed nГ­. PЕ™ed jejГ­ma oДЌima tvrdil, Еѕe je nevinnГЅ a obviЕ€oval ji samotnou. A co bylo nejhorЕЎГ­, stane se krГЎlem. To opravdu neexistovala ЕѕГЎdnГЎ spravedlnost?

To, co se stalo jГ­, ji ale neznepokojovalo tolik, jako to, co se dД›lo s Erecem. Myslela na to, jak se svГ­jГ­ na smrtelnГ© posteli a stГЎle potЕ™ebuje jejГ­ lГ©ДЌivou sГ­lu. VД›dД›la, Еѕe pokud brzy lГ©ДЌenГ­ nedokonДЌГ­ pak Erec zemЕ™e. Nestarala se o to, jestli strГЎvГ­ zbytek Еѕivota v ЕѕalГЎЕ™i za ДЌin, kterГЅ nespГЎchala. Jen se chtД›la ujistit, Еѕe Erec bude v poЕ™ГЎdku.

DveЕ™e jejГ­ cely se nГЎhle otevЕ™ely, a kdyЕѕ se Alistair otoДЌila, spatЕ™ila, jak dovnitЕ™ napochodovala velkГЎ skupina lidГ­. V jejГ­m stЕ™edu krГЎДЌela Dauphine. Po jejГ­m boku ЕЎel ErecЕЇv bratr Strom a takГ© jeho matka. Za nimi nГЎsledovala skupina krГЎlovskГЅch strГЎЕѕnГЅch.

Alistair se je chystala pozdravit, ale pouta se jГ­ se zachЕ™estД›nГ­m zaryla do kotnГ­kЕЇ. Nohama jГ­ projela bodavГЎ bolest.

„Je Erec v poЕ™ГЎdku?“ zeptala se zoufale Alistair. „ProsГ­m, Е™eknД›te mi, jestli Еѕije.“

„Jak se opovaЕѕujeЕЎ ptГЎt, jestli je naЕѕivu?“ vyЕЎtД›kla Dauphine.

Alistair se obrГЎtila k ErecovД› matce. Doufala, Еѕe alespoЕ€ ona se nad nГ­ smiluje.

„ProsГ­m, jen mi Е™eknД›te, jestli je naЕѕivu,“ prosila a cГ­tila pЕ™itom, jak jГ­ pukГЎ srdce.

Jeho matka zachmuЕ™enД› pЕ™ikГЅvla. V jejГ­ch oДЌГ­ch se zrcadlilo zklamГЎnГ­.

„ЕЅije,“ Е™ekla slabГЅm hlasem. „Ale zdГЎ se, Еѕe stejnД› brzy zemЕ™e.“

„VezmД›te mД› k nД›mu!“ vyhrkla Alistair. „ProsГ­m, musГ­m ho uzdravit!“

„VzГ­t tД› k nД›mu?“ zopakovala Dauphine. „TakovГЎ troufalost. K mГ©mu bratrovi se ani nepЕ™iblГ­ЕѕГ­ЕЎ – popravdД›, nepЕЇjdeЕЎ uЕѕ nikdy nikam. PЕ™iЕЎli jsme se na tebe naposled podГ­vat. Abychom si tД› naposledy prohlГ©dli, neЕѕ tД› popravГ­.“

Alistair se ЕЎokem zastavilo srdce.

„PopravГ­?“ zeptala se. „To na tomhle ostrovД› nenГ­ ЕѕГЎdnГЅ soudce nebo porota? To tu nenГ­ ЕѕГЎdnГЅ soud a spravedlnost?“

„Spravedlnost?“ zopakovala znovu Dauphine. UdД›lala krok kupЕ™edu a tvГЎЕ™e jГ­ hoЕ™ely rozhoЕ™ДЌenГ­m. „Ty se opovaЕѕujeЕЎ mluvit o spravedlnosti? NaЕЎli jsme tД› se zakrvГЎcenГЅm meДЌem v rukou, nГЎЕЎ umГ­rajГ­cГ­ bratr leЕѕel u tvГЅch nohou a ty mluvГ­ЕЎ o spravedlnosti? Spravedlnosti bude uДЌinД›no za dost.“

„Ale jГЎ uЕѕ jsem Е™Г­kala, Еѕe jsem ho nezabila!“ brГЎnila se Alistair.

„To je pravda,“ pronesla Dauphine a z jejГ­ho hlasu odkapГЎvala jГ­zlivost, „zГЎhadnГЅ cizinec se magicky objevil v mГ­stnosti, zabil naЕЎeho bratra. Pak vloЕѕil meДЌ do tvГЅch rukou a zГЎhadnД› zmizel.“

„Nebyl to ЕѕГЎdnГЅ zГЎhadnГЅ cizinec,“ trvala na svГ©m Alistair. „Byl to Bowyer. VidД›la jsem ho na vlastnГ­ oДЌi. To on zabil Ereca.“

Dauphine se zaЕЎklebila.

„Bowyer nГЎm ukГЎzal svitek, kterГЅ jsi mu napsala. ChtД›la jsi sЕ€atek s nГ­m. PlГЎnovala jsi Erecovu vraЕѕdu a svatbu s Bowyerem. Jsi ЕЎГ­lenГЎ Еѕena. To ti nestaДЌilo mГ­t mГ©ho bratra? To ti nestaДЌilo stГЎt se krГЎlovnou?“

Dauphine pЕ™edala Alistair svitek a Alistair zdД›ЕЎenД› ДЌetla:



Jakmile Erec zemЕ™e, budeme moci strГЎvit naЕЎe Еѕivoty spoleДЌnД›.



„Ale to jsem nepsala jГЎ!“ protestovala Alistair. „Ten svitek je podvrh!“

„Ano, jsem si jistГЎ, Еѕe je,“ Е™ekla Dauphine. „Jsem si jistГЎ, Еѕe mГЎЕЎ pЕ™esvД›dДЌivГ© vysvД›tlenГ­ naprosto pro vЕЎechno.“

„ЕЅГЎdnГЅ takovГЅ svitek jsem nepsala!“ trvala na svГ©m Alistair. „Copak se neslyЕЎГ­ЕЎ? Nic z toho nedГЎvГЎ ЕѕГЎdnГЅ smysl. ProДЌ bych chtД›la Ereca zavraЕѕdit? Miluji ho z celГ©ho svГ©ho srdce. VЕѕdyЕҐ jsme byli tГ©mД›Е™ manЕѕelГ©.“

„MЕЇЕѕeme jen dД›kovat nebesЕЇm, Еѕe k tomu nedoЕЎlo,“ pronesla Dauphine.

„MusГ­te mi vД›Е™it!“ trvala na svГ©m Alistair a obrГЎtila se k ErecovД› matce. „Bowyer se pokusil Ereca zabГ­t. Chce bГЅt krГЎlem. JГЎ nechci bГЅt krГЎlovna. Nikdy jsme nechtД›la.“

„NemusГ­ЕЎ se bГЎt,“ Е™ekla Dauphine. „Nikdy jГ­ nebudeЕЎ. VlastnД› ani nebudeЕЎ ЕѕГ­t. My na JiЕѕnГ­ch ostrovech mГЎme rychlou spravedlnost. ZГ­tra budeЕЎ popravena.“

Alistair zavrtД›la hlavou. UvД›domila si, Еѕe nemГЎ smysl dГЎl diskutovat. Povzdechla si a cГ­tila na hrudi nezmД›rnou tГ­hu.

„Tak proto jste vЕЎichni pЕ™iЕЎli?“ zeptala se slabД›. „Abyste mi to oznГЎmili?“

Dauphine se v nastalГ©m tichu uЕЎklГ­bla a Alistair v jejГ­m pohledu vidД›la nezmД›rnou nenГЎvist.

„Ne,“ odpovД›dД›la koneДЌnД› Dauphine po dlouhГ© chvГ­li tД›ЕѕkГ©ho ticha. „PЕ™iЕЎli jsme nad tebou vynГ©st rozsudek a takГ© se naposledy podГ­vat na tvou tvГЎЕ™, neЕѕ tД› koneДЌnД› poЕЎlou do pekla. BudeЕЎ trpД›t stejnД›, jako kvЕЇli tobД› trpД›l nГЎЕЎ bratr.“

NГЎhle Dauphine zrudla, vyrazila kupЕ™edu a chytila Alistair za vlasy. Stalo se to tak rychle, Еѕe Alistair ani nemД›la ДЌas jakkoli zareagovat. Dauphine ze sebe vyrazila hrdelnГ­ vГЅkЕ™ik a zaryla nehty druhГ© ruky Alistair do tvГЎЕ™e. Alistair jen pozvedla ruce, aby si chrГЎnila hlavu, zatГ­mco ostatnГ­ se vrhli na Dauphine a odtrhli ji od nГ­.

„PusЕҐte mД› na ni!“ jeДЌela Dauphine. „Chci ji zabГ­t teДЏ a tady!“

„Spravedlnosti dГЎme prЕЇchod aЕѕ zГ­tra,“ pronesl Strom.

„OdveДЏte ji odsud,“ rozkГЎzala Erecova matka.

StrГЎЕѕe poslechly jejГ­ rozkaz a vyvlekly Dauphine ven z mГ­stnosti. Ta se snaЕѕila vykroutit, kopala kolem sebe a jeДЌela. Strom je nГЎsledoval. MГ­stnost se pomalu vyprГЎzdnila. ZЕЇstala v nГ­ jen Alistair a Erecova matka. Ta se zastavila ve dveЕ™Г­ch a obrГЎtila se k Alistair. Alistair se snaЕѕila v jejГ­ tvГЎЕ™i vyДЌГ­st alespoЕ€ nГЎznak laskavosti nebo soucitu.

„ProsГ­m, musГ­ЕЎ mi vД›Е™it,“ pronesla Alistair nalГ©havГЅm hlasem. „Je mi jedno, co si o mД› myslГ­ ostatnГ­, ale zГЎleЕѕГ­ mi na tobД›. Byla jsi ke mnД› laskavГЎ uЕѕ od okamЕѕiku, kdy jsme se poprvГ© setkaly. VГ­ЕЎ, jak moc miluji tvГ©ho syna. VГ­ЕЎ, Еѕe bych mu tohle nikdy neudД›lala.“

Erecova matka se na ni zkoumavД› zadГ­vala a oДЌi se jГ­ zalily slzami. Vypadala nerozhodnД›.

„Proto jsi zЕЇstala pozadu, nenГ­ to tak?“ tlaДЌila na ni Alistair. „Proto ses zpozdila. ProtoЕѕe mi chceЕЎ uvД›Е™it. ProtoЕѕe vГ­ЕЎ, Еѕe mluvГ­m pravdu.“

Po dlouhГ©m tichu Erecova matka koneДЌnД› souhlasnД› pЕ™ikГЅvla. Jako kdyby se koneДЌnД› rozhodla, udД›lala nД›kolik krokЕЇ smД›rem k Alistair. Ta si uvД›domila, Еѕe jГ­ Erecova matka skuteДЌnД› vД›Е™Г­. To ji potД›ЕЎilo.

Jeho matka k nГ­ pЕ™ispД›chala a objala ji. Alistair jejГ­ objetГ­ opД›tovala a rozplakala se jГ­ na rameni. Erecova matka takГ© breДЌela. Pak se vyprostila z jejГ­ nГЎruДЌe.

„MusГ­ЕЎ mД› poslouchat,“ promluvila Alistair nalГ©havД›. „Je mi jedno, co se se mnou stane, nebo co si o mnД› myslГ­ ostatnГ­. Ale co se tГЅkГЎ Ereca – musГ­m se k nД›mu dostat. Hned. On umГ­rГЎ. Uzdravila jsem ho jen ДЌГЎsteДЌnД› a musГ­m to dokonДЌit. Pokud to nestihnu tak zemЕ™e.“

Jeho matka si ji prohlГ­Еѕela od hlavy aЕѕ k patД›, jako by si aЕѕ teДЏ uvД›domila, Еѕe mluvГ­ pravdu.

„Po tom vЕЎem, co se stalo,“ Е™ekla, „je jedinГ©, o co se starГЎЕЎ, mЕЇj syn. TeДЏ uЕѕ vidГ­m, Еѕe ti na nД›m skuteДЌnД› hodnД› zГЎleЕѕГ­ – a taky to, Еѕe bys takovГ© hroznГ© vД›ci nebyla nikdy schopnГЎ.“

„SamozЕ™ejmД›, Еѕe ne,“ Е™ekla Alistair. „VЕЎechno to nastraЕѕil ten barbar Bowyer.“

„Dostanu tД› k Erecovi,“ Е™ekla jeho matka. „MoЕѕnГЎ nГЎs to bude stГЎt obД› Еѕivot, ale musГ­me se o to alespoЕ€ pokusit. PojДЏ za mnou.“

Pak Erecova matka odemkla AlistaiЕ™ina pouta a Alistair ji rychle nГЎsledovala ven z cely. ProЕЎly skrz ЕѕalГЎЕ™ a vyrazily na cestu, na kterГ© mД›ly riskovat vЕЎechno pro Erecovu zГЎchranu.




KAPITOLA OSMГЃ


Gwendolyn stГЎla na pЕ™Г­di lodi, v nГЎruДЌГ­ drЕѕela zachrГЎnД›nГ© dГ­tД›, moЕ™skГЅ vzduch ji hladil po tvГЎЕ™Г­ch a vЕЎude kolem byli jejГ­ lidГ©. UЕѕ od vyplutГ­ na ЕЎirГ© moЕ™e byli vЕЎichni jako v ЕЎoku. A teДЏ uЕѕ byli daleko od HornГ­ch ostrovЕЇ. Pluly s nimi jen dvД› dalЕЎГ­ lodД›. To bylo vЕЎe, co zbylo z kdysi majestГЎtnГ­ flotily, kterГЎ vyplula z Prstenu. Gwenini lidГ©, jejГ­ nГЎrod, vЕЎichni hrdГ­ obyvatelГ© Prstenu, se teДЏ poДЌГ­tali jen ve stovkГЎch pЕ™eЕѕivЕЎГ­ch lidГ­. NГЎrod v exilu. PlujГ­cГ­ po moЕ™i, bez domova, hledajГ­cГ­ mГ­sto, kde by mohl zaДЌГ­t znovu ЕѕГ­t. A vЕЎichni vzhlГ­Еѕeli ke Gwendolyn a k tomu, Еѕe je povede.

Gwen hleděla na moře, prohlížela si ho a zkoumala už několik dlouhých hodin. Nevšímala si chladné oceánské mlhy. Upřeně hleděla kupředu a snažila se bojovat s pocitem zlomeného srdce. Dítě v jejím náručí konečně usnulo a Gwen už dokázala myslet jen na Guwayna. Nenáviděla se. Byla tak hloupá, že ho nechala odplout. Když ho pouštěla na moře, zdálo se to jako ten nejlepší nápad. Vypadalo to jako jediná možnost, jak ho uchránit před nevyhnutelnou smrtí. Kdo by dokázal předpovědět, že se události nakonec pohnou jiným směrem? Kdo by čekal, že draci budou odraženi? Kdyby se Thor neobjevil v tu pravou chvíli, byli by teď už všichni mrtví – tohle Gwen opravdu nemohla předpokládat.




Конец ознакомительного фрагмента.


Текст предоставлен ООО «ЛитРес».

Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию (https://www.litres.ru/pages/biblio_book/?art=43694263) на ЛитРес.

Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.



Если текст книги отсутствует, перейдите по ссылке

Возможные причины отсутствия книги:
1. Книга снята с продаж по просьбе правообладателя
2. Книга ещё не поступила в продажу и пока недоступна для чтения